Srdce nebo pupek Evropy?

Proč je Brusel hlavním městem Evropské unie? Leží přece v „srdci Evropy“, dozvěděl jsem od místních. Geograficky ani historicky to nesedí. Ale to je jedno. Brusel není zdaleka sám, srdcí Evropy je nepočítaně.

Je Brusel srdce nebo spíš těhotný pupík Evropy?Inmagine, Royalty Free Photo

Komentátor britské televize BBC označil před dvěma lety při zahajovacím ceremoniálu Olympiských her italský Turín také za srdce Evropy. To mne už doopravdy zatahalo za uši. Turín sice je na severu Itálie, ale i tak je na můj vkus trochu příliš na jih, než aby se dal považovat za srdce kontinentu.

Ale proč mne to vlastně vůbec překvapuje? Vyrůstal jsem kdysi s v přesvědčení, že srdcem Evropy jsou Čechy a Morava. Když jsem ale poprvé na sklonku „totáče“ vyrazil za Šumavu západním směrem a chtivě sbíral všechny pestrobarevné turistické letáčky, na které jsem narazil, zjistil jsem, že se za srdce Evropy považuje také německý Norimberk. Po příjezdu do Frankfurtu nad Mohanem mne zaskočilo, že teprve tam jsem v tom pravém srdci. V Kolíně nad Rýnem už mne to nepřekvapilo, v Cáchách a v Bruselu už jsem to víceméně čekal. Ale i belgické Brugy si nárokují titul srdce Evropy. A nedaleký Ghent nechce stát stranou a za tento životně důležitý orgán označuje sebe.

Ale že by i italský Turín? Víceméně vedlejší poznámka britského komentátora mne přiměla k tomu, že jsem si v internetovém vyhledávači zadal anglický výraz Heart of Europe. Dostal jsem odkazy na více než milion stránek. Slovensko i Slovinsko, Varšava i Hannover, Kyjev jako Stockholm, snad všechna větší města a regiony o sobě tvrdí, že právě ona či oni jsou srdcem Evropy.

S jistou úlevou jsem jsem při cestách na plenární zasedání Evropského parlamentu zaznamenal, že Štrasburk si osobuje pouze titul „křižovatka Evropy“. Po několika dnech v Evropském parlamentu může člověk získat spíš dojem, že je v „pupku Evropy“, aspoň někteří poslanci a hlavně jejich pomocný personál se tak tváří. Jenže říct o sobě, že žijete nebo pracujete v pupku Evropy, to vyžaduje jistou dávku sebeironie a nadhledu. A to jsou vlastnosti, kterými evropské instituce ve Štrasburku ale ani v Bruselu právě neoplývají. A zřejmě nejenom ony. Takže těch „srdcí Evropy“ se asi nedpočítám.

Toto je mírně pozměněný příspěvek, který zazněl před časem v Českém rozhlase.