Evropská komise má ve středu zveřejnit plán, jak snižovat emise oxidu
uhličitého a bojovat proti globálnímu oteplování. Zastánci atomu
argumentují, že právě jaderné elektrárny mohou být receptem. Ekology
ale zatím přesvědčit nedokázali. Brusel dělá mrtvého brouka.
Inmagine, Royalty Free Photos
Atomová energie – ano či ne? Brusel na tuhle otázku nechce jednoznačně odpovědět. Předseda Evropské komise José Barroso loni řekl, že Bruselu nepřísluší rozhodovat, jestli členské země mají nebo nemají jádro využívat. V jiných případech sice Evropská komise ochotně státům radí a někdy přikazuje. Ale v oblasti využití nukleární energie se pohybuje opatrně jako v minovém poli. A ví co dělá.
Ze sedmadvaceti členských zemí má jaderné elektrárny zhruba polovina – přesně 15. Tahle skupina říká, že by se jich mělo využít při snižování emisí CO2. Zbylá dvanáctka se ale atomové energii urputně brání. Argumentuje především černobylskou havárií nebo problémem kam ukládat vyhořelé palivo. Podobně vyhraněné a rozdělené jako jsou členské země je i veřejné mínění. Velmi silné je antinukleární ale i pronukleární lobby. Kompromis se nedá vyjednat. Jaderné elektrárny buď stojí a fungují, nebo prostě nejsou. Neexistuje žádná střední cesta. Brusel je přitom klasicky místem, kde se musejí kompromisy hledat. V tomto případě není CO hledat.
Při pohledu z České kotliny to může působit, že se hlavní evropský spor o jadernou energii odehrává mezi českými zastánci Temelína a jejich rakouskými odpůrci. Ve skutečnosti je tichým ale nejmocnějším zastáncem atomových elektráren Francie, která z nich získává 75 procent své elektrické spotřeby. Přidává se k ní i Británie, jejíž vláda ještě v roce 2003 nepovažovala nukleární energii, cituji“ za přitažlivou alternativu“. Začátkem tohoto měsíce už britská vláda schválila výstavbu nové generace atomových elektráren.
Ceny ropy rostou do závratné výše, dodávky z Ruska jsou nejisté a zneužitelné, ty z Blízkého východu se dají snadno ohrozit. Větrná, vodní, geotermální i solární energie je drahá a mnohé země nemají podmínky, aby tyto zdroje mohly využít ve významném měřítku. Biopalivo je kapitola sama o sobě. Sami ekologové si nejsou jistí, jestli jeho využití nepáchá víc škody, než užitku. To všechno tlak na využití jádra zvyšuje. Ale jeho odpůrci dávají najevo, že nejsou ochotní ustoupit ani o krok.
V Bratislavě se sice nedávno sešlo jaderné fórum a příští bude v Praze. Zastánci atomové energie označují za úspěch, že se vůbec může na toto téma mluvit. Ale výměna předem známých názorů je asi tak vše, co se od podobných fór dá očekávat. Evropská unie spor o jádro alespoň v dohledné době nerozsekne.
Toto je mírně upravený příspěvek pro Český rozhlas.
