V nové smlouvě Evropské unie zvané Lisabonské „Bude zakotven princip
oboustranné flexibility - možnost přenášení pravomocí do Bruselu i zpět
na členské země.“ To jsem se zase dočetl v některých českých médiích.
Nevěřte tomu. Celá „oboustranná flexibilita“ působí spíš jako podivná
„bleblebilita“. Ne-li přímo debilita.
Skandál! Na oficiální "rodinném fotu" Evropské komise z Lisabonu nenajdete Mirka Topolánka! Ale někde tam prý je. S "oboustrannou flexibilitou" Je to v Lisabonské smlouvě stejné...EK, audiovizuální odd. O principu „oboustranné flexibility“ začali mluvit premiér Topolánek a vicepremiér Vondra loni na jaře při vyjednávání nové smlouvy Evropské unie, která má nahradit zkrachovalou evropskou ústavu. Možnost převádět kompetence z Bruselu zpět na členské země měla být nejspíš něčím, co česká reprezentace vedená ODS odveze jako sousto z červnového summitu EU. Čímsi, co do prsou se bijící česká delegace prosadí, aby doma ukázala, jak to natřela všem euronadšencům a Bruselu: když si dupnem, nebudou nám mít co diktovat!
Jenže z různých a hlavně právních důvodů byl celý ten pokus pochybený. Aniž bych zacházel do podrobností, bylo to jasné i českým diplomatům v Bruselu. Na podzim už bylo vidět, že z toho nic nebude. „Podívejte se do prohlášení ke smlouvě! Tam to jasně je!“ říkal zvýšeným vicepremiér Vondra, když jsme se ptali, kam se poděla „oboustranná flexibilita“, protože v návrhu nové unijní smlouvy po ní není ani vidu ani slechu. Zapomněl ale dodat, že prohlášení nejsou právně závazná. Takových prohlášení se k nové unijní smlouvě mimochodem nalepilo přes padesát a je to spíš takové smetí. Snad každý členský stát si tam něco prosadí, aby se neřeklo, že to nezkusil.
Celý pokus prosazovat „oboustrannou flexibilitu“ byl od začátku pochybný. Jedna z věcí, kdy politici prosazují něco, aby domácí volič získal dojem, jak za ně v tom zlém Bruselu bojují. Přitom na místě budí takový pokus spíš trapné rozpaky a ze zdvořilosti se český návrh vezme v úvahu. Ale to je vše. Až se vám někdo zase bude snažit nabulíkovat, že v Lisabonské smlouvě je „zakotvená oboustranná flexibilita“, nevěřte mu. Je to debilita.
Tento příspěvek je založený na materiálech, které jsem pročítal a rozhovorech, které zazněly v Českém rozhlase.
