Setkání s Vladimírem Špidlou

Právě jsem se vrátil z Berláče (=Berlaymont, hlavní sídlo Evropské komise), kde jsem se spolu s českými a slovenskými stážisty setkal s dosluhujícím eurokomisařem Vladimírem Špidlou. Dosud jsem jej znal pouze z médií, zejména jako předsedu vlády. Musím se přiznat, že na mne tehdy působil spíše jako uspávač hadů, který při prezentování úspěchu vypadal spíše jako kdyby mluvil o neúspěchu (což o něm ostatně kdysi prohlásil Miloš Zeman). Při dnešním osobním setkání na mne ale udělal zcela jiný dojem. Imponoval mi jeho jemný humor a také jsem se neubránil úsměvu, když každou třetí větu uvozoval slovíčkem « hele ».

Hovořili jsme zejména o situaci na trzích práce v zemích EU. Dle V. Špidly na ně lze nahlížet dvěma způsoby: buď jako na koláč, který se dělí mezi domorodce a přistěhovalce nebo jako na kuchyni, kam přichází « další kuchař » v podobě nových imigrantů. Český eurokomisař zastává druhý, tedy dynamický pohled, kdy podle jeho slov « práce produkuje další práci » (zapojením imigrantů je produkován vyšší HDP, což vytváří nová pracovní místa).

Padl také dotaz na rovnost pohlaví ve společnosti. Komisař Špidla upozornil, že zatímco v minulosti byly znevýhodňovány spíše ženy, v současnosti se tento trend otáčí. Nejlépe je to vidět na vysokých školách, kde převažují studentky. V USA to již došlo tak daleko, že při přijímačkách na některé univerzity jsou mužům poskytovány určité výhody (říkají tomu « pozitivní akce »)! – Pak je tu otázka nerovných platů. V některých zemích mají firmy povinnost zdůvodnit a průkazně doložit, proč jsou mzdy žen nižší než výdělky mužů. V. Špida poukázal na skutečnost, že pokud budeme chtít platy žen navýšit, musíme ubrat na druhé straně. Já k tomu dodávám : pánové, mějme se na pozoru!

Během rozhovoru jsme řešili i otázku odlivu mozků (tzv. « brain-drain »). Dle V. Špidly jde spíše o otázku « brain – allocation », tedy aby dotyčnému vědci bylo na území členských států EU poskytnuto co nejlepší zázemí a podmínky pro jeho práci. Pro českého vědce tedy nemusí být nutně nejvýhodnější zůstat v České republice, ale i my z jeho výstupu můžeme mít lepší užitek i přesto, pokud bude zaměstnán v jiné členské zemi. – Jiným případem jsou podle českého eurokomisaře lidé, kteří odcházejí do zahraničí « na zkušenou ». Jako modelový případ uvedl svobodného, vysokoškolsky vzdělaného muže do 35 let, který se po 3 až 6 měsících práce v zahraničí vrací zpět do České republiky. Dodal ovšem, že i tento trend se postupně mění. Dnes se jedná spíše o svobodné, vysokoškolsky vzdělané ženy, které v zahraničí zůstávají déle : cca 3 až 5 let. K tomu V. Špidla poznamenal, že ženy jsou zkrátka « více odvážné » a doplnil, že tento proces nastartoval přesun žen v Německu, a to z bývalé NDR do starých spolkových zemí. Dnes jsme tedy svědky nerovnoměrného rozmístění žen v členských zemích EU.

Den před setkáním s V. Špidlou jsem na nejošklivějším náměstí na světě (= myšleno Schumanovo náměstí v Bruselu) navštívil expozici o zemětřesení, které se událo v dubnu t.r. v Itálii a při kterém zahynulo 300 osob a dalších 1500 bylo zraněno. Uprostřed « Schumana » postavili stan, ve kterém mají mj. nainstalovanou plošinu, na které simulují sílu popsaného zemětřesení. – Proč o tom píši : V. Špidla v průběhu setkání vyslovil názor, že ekonomie se vlastně nedá považovat za vědní obor, protože nedokáže předvídat. A tu jsem si vzpomněl právě na zmíněnou expozici. Copak seismologie přestala být vědou, protože nedokázala toto zemětřesení předpovědět ? A to nemluvím o meteorologii, kdy o míře úspěšnosti předpovědi počasí víme každý své.

« Co soudíte o vstupu Turecka do EU ? », ptá se jeden ze stážistů. V. Špidla se projevuje jako nadšený zastánce přijetí této země. Argumentuje vzdělanými a osvícenými tureckými politiky, kteří provedli řadu reformních kroků a jsou na každém jednání vždy pečlivě připraveni, kteří sepsali ústavu po vzoru Švýcarska a navazují na odkaz Mustafa Kemala Atatürka, který ve 20. letech 20. stol. zrušil sultanát. Podle českého eurokomisaře je hlavním problémem spíše fakt, že Turecko je hospodářsky příliš silné. - S tímto postojem by se jistě dalo polemizovat, to by ovšem bylo na další článek. Navíc dalším portfoliem, které bylo svěřeno českému eurokomisaři, je právě oblast rozšiřování EU a evropská sousedská politika. Už teď jsem zvědavý, jak se bude následníkovi V. Špidly dařit.