Protestuji proti snaze o zbourání Nákladového nádraží Žižkov

Ministerstvo kultury prohlásilo 3. prosince minulého roku funkcionalistické budovy bývalého Nákladového nádraží Žižkov za kulturní památku a dalo tak velkou naději těm občanům a zastupitelům Městské části Praha 3, kteří si nepřejí zbourání areálu a jeho zastavění obytnými a komerčními budovami.

praha3.zeleni.cz

Toto rozhodnutí ministerstva kultury vítám a domnívám se, že se jedná o bezprecedentní vítězství rozumu a vkusu nad bezhlavým betonováním, se kterým se setkáváme po celé Praze již od roku 1989. Důležité je se nyní nevzdat a boj o Nákladové nádraží Žižkov dovést do zdárného konce. Bohužel, klacky pod nohy nám hází zejména zastupitelé Prahy 3 z vládnoucí koalice ODS a TOP 09, kterým je evidentně ochrana architektonických památek naprosto cizí.

Zvolení zástupci těchto dvou pravicových stran se totiž rozhodli, že podpoří iniciativu vlastníků pozemků a budov, tedy Českých drah, které prostřednictvím firmy Žižkov Station Development podaly žádost o rozklad, tj. revizi tohoto rozhodnutí rozkladovou komisí a ministrem kultury. V současné chvíli tak do rukou ministra Jiřího Bessera (TOP 09) putuje nesouhlasný dopis Rady městské části Praha 3, která protestuje proti prohlášení budov za kulturní památky a podporuje původní projekt zástavby areálu včetně nesmyslného prodloužení Olšanské ulice areálem dále na východ do Malešic a dále na Pražský okruh.

Proto zastupitelé ČSSD v Praze 3 podporují dopis zastupitelů z iniciativy Žižkov nejen sobě (jedná se o nezávislé kandidáty, členy KDU-ČSL a Strany zelených), kteří po Jiřím Besserovi požadují dotažení celé záležitosti do konce a prohlášení budov za kulturní památky i přes protesty developerů a pravicových politiků. Argumenty pro prohlášení budov za kulturní památku hlásáme už delší dobu – budovy Nákladového nádraží Žižkov je nutné zachovat nejen kvůli tomu, že jsou skutečnou památkou meziválečné architektury v Československu, jsou navíc využitelné jako urbanistický prvek moderní městské části. Prostory bývalých skladů mohou občanům nabídnout širokou škálu služeb a míst k odpočinku, nezastavěné území bývalého nádraží pak může sloužit jako park a další tolik potřebná zelená plocha, kterých je v Praze bezesporu nedostatek.

Nebráníme tím rozvoji městské části, ba naopak. Znakem zdravě se rozvíjejícího města je i důsledná ochrana zeleně, kulturních památek a v neposlední řadě i občanů, které by masivní výstavba a v budoucnu zbytečně zbobtnalá doprava směrem z centra na Pražský okruh zasáhla zvýšenou úrovní znečištění a hluku. Moderní velkoměsto se nevyznačuje divokou zástavbou a ničením zeleně, ale naopak akcentováním potřeb občana, zapojením zeleně do urbanistického konceptu rozvoje města a zmírňováním dopravy zejména v rezidenčních oblastech.