Jak chutná pivo z čerstvého chmele?

Přes letošní nepřízeň počasí a nižší domácí sklizeň chmele se příznivci přerovského piva nemusí obávat ani poklesu kvality svého oblíbeného pěnivého moku, ani jeho zdražení. 

Chmel má zásadní roli pro chuť, vlastnosti a kvalitu piva. Chmelové pryskyřice obsažené v šišticích (což jsou hlávky samičích květů), dodávají pivu typickou nahořklou chuť, další skupina látek – éterické oleje jsou zase zdrojem chmelového aroma. Chmel obsahuje také množství antioxidantů, což jsou látky s příznivým vlivem na lidský organismus, a látky působící proti škodlivým bakteriím a plísním – chmel tak mimo jiné působí v pivu jako přirozený konzervant.

Jelikož si na výběru chmele velmi zakládáme, navázali jsme i v letošním roce na naši tradici a chmel vyrazili sklízet i zaměstnanci našeho pivovaru, konkrétně na Florykovu chmelnici v nedaleké Čekyni. Hned po sklizni jsme uvařili speciální várku piva Zubr Grand z tohoto prvního čerstvě načesaného letošního chmele. Poprvé tak budou mít naši příznivci příležitost porovnat chuť piva uvařeného z čerstvého chmele, které má právě díky tomu výraznější hořkou chuť a chmelovou vůni. A sami posoudí, jak to s tím letošním chmelem je.

Limitovanou edici z prvního letošního chmele dodá náš pivovar do zvolené sítě restaurací koncem října. Samotní zaměstnanci pivovaru přivezou do vybraných provozoven jeden sud zdarma a načepují ho našim konzumentům. Chceme tak odměnit dobré hostinské i věrné konzumenty a ukázat jim v praxi, co vše může mít na chuť a kvalitu piva vliv. Kvalita chmele se i přes nižší výnosy očekává standardní a navíc pivovar má dostatek sladových zásob a je tedy na tyto případy připraven. Konzumenti se tedy nemusí obávat, že by nedostatek chmele výrobu piva se zubrem ve znaku ohrozil.

Chmel je tradiční rostlinou, která je s naším územím spjata již od dávných dob. Chmel ale dokonce znali už i staří Římané. Divoký chmel lze ve volné přírodě najít i v dnešní době, například na okrajích listnatých lesů či v blízkosti vodních ploch a toků. Cílené pěstování chmele je z území Čech známo od roku 859, novodobé moravské chmelařství, jehož tradice přetrvává až do dnešní doby, pak přichází s moravským sedlákem Hynkem Florykem, který v roce 1861 založil první chmelnici na pozemku za svým domem. Chmel ale není spojen jen s výrobou piva, jelikož má množství příznivých účinků na člověka, využívá se často také například pro výrobu léků. Chmelové výhonky lze ale také konzumovat v podobě zeleninových salátů se solí, pepřem, olejem a octem.