Podle statistik v posledních letech klesá konzumace točeného piva v našich hospodách – lidé pijí více piva doma. Což je trochu překvapivé v zemi, kde hrály hospody - historicky více než kdekoli jinde - nezastupitelnou roli společensko-kulturně-obchodních center, především na vesnicích a malých městech.
Konzumace piva doma, byť s přáteli, přitom nemůže atmosféru hospod nahradit, především v rozsahu a způsobu komunikace, kterou tyto podniky nabízí. Stejně jako kdysi lze navíc i dnes uzavírat v hospodách přátelství anebo budovat a upevňovat společenství místních sociálních a názorových komunit. Stejně jako kdysi si lze prostřednictvím jiných hostů domluvit potřebné služby, dozvědět se o možnostech výhodných nákupů nejrůznějšího zboží nebo i získat osobní kontakt na potenciálního zaměstnavatele. Nemluvě o patrném rozdílu mezi čerstvým načepovaným pivem s obsluhou a pivem z lahve či plechovky, kterou si doma musíme otevřít sami.
Konzumace točeného piva v hospodách je, ať se to komu líbí nebo ne, jedním z projevů národní společensko-gastronomické tradice, stejně důležité, jako je výroba piva tradičními technologiemi. Nápad Českého svazu pivovarů a sladoven připomenout a udržovat tradici konzumace točeného piva prostřednictvím Dne českého piva je proto podle mého názoru zcela správný a právě v dnešní době potřebný. Stejně tak datum Dne českého piva – 27. září, den před svátkem svatého Václava, patrona české země je zvoleno trefně: Také čepované pivo a atmosféra hospod je totiž jakýmsi nápojovým i názorovým patronem naší země. Právě v hospodách se v minulosti rodily plány na další rozvoj naší společnosti, vznikaly politické strany nebo různá obrozenecká a jiná společenská hnutí. Do Dne českého piva se proto Pivovar ZUBR stejně jako množství dalších výrobců piva, hospod a restaurací aktivně zapojí. Má to smysl.
