Zdravotní sestřičky a lékaři jsou Andělé...

Zažila jsem to včera. Návštěva kamarádky ve Fakultní nemocnici na Královských Vinohradech v Praze. Ležela na JIPCE, prý nemám chodit. Návštěvy jsou zakázané..

Ale.. dnes má kamarádka narozeniny. Takže.. Zákaz? Ok. Repsektuji. Avšak..Mám pro ni malý dárek, plyšové zvířátko. 🎁 Kamarádce je přes padesát. Víme ale, že když nám něco je, tak dětská dušička vystrčí čumáček a je ráda za co nejabsurdnější pohlazení. 🦒

„Tak snad jí to tam někdo předá. Ať má radost Snad nebudou moc nepříjemní“. Byla jsem plná předsudků.

První kontakt s personálem - KARTOTÉKA. Zamávala jsem svou taštičkou s plyšákem, který vykukoval. Sestřička se usmála. „Támhle to je. Zazvoňte si tam!“ Byla milá. Já byla překvapena.

Stojím před dveřmi JIPKY. Zazvoním. Další sestřička. Dostala jsem ze sebe, co bych ráda. Blonďatý Anděl se usmál. Říká: „Paní je už dole..“ Zazvoňte si tam. Ochotně ukázala na dveře o patro níže.

Zazvonila jsem. Otevřely se dveře JIPKY č.2. Já vešla dovnitř.

Přichází sestřička. Tiše jí prosím, zda může kamarádce předat dárek.

„Jasně, říká…“ Byl to takový ten rázný důsledný typ ženy. „A vy jste kdo? Rodina?“ Koktám: „ Ne, ne..kamarádka.“

„No..a vidět jí nechcete? Uděláme jí tím radost..Co říkáte?“ A usmála se.

Rázem se i tato rázná sestřička proměnila v Anděla..

Tak šup, mladá paní..Návleky, roušku na hubičku a toho modrého andělíčka..Máte půl hodiny..“

Předala jsem kamarádce dárek. Ona měla radost, že mě viděla. Plyšáka pevně držela celou návštěvu v ruce.

Mě hřála však ještě jiná věc…Andělé…! Procházela jsem budovou. Bylo jich tam desítky.. Pobíhali..Starali se o nemocné..Ta trpělivost, co musí mít…!

A co tím chci říct? Vážím si povolání lékařů a zdravotních sestřiček. Jsem šťastná za tuto zkušenost. Vše je o lidech na pravém místě.

A já? Já měla včera den Andělů … 😇 ♥️.. Děkuji za něj... ♥️