Vše zaspat...

Marie je starší důchodkyně. Bydlí sama v malé garsonce. Byt jí koupili děti, když jim odkázala dům na venkově. Dcera a syn ji navštěvují zřídka. Mají rodiny, bydlí daleko. Marie trpí strachy a úzkostmi.

Ten malý prostor garsonky jí nedělá dobře. Lékař jí dal diazepam (t.j.návykové léky na uklidnění). Bere ho třetím rokem. Na Vánoce si diazepam šetří. O svátcích chodí brzo spát. Prášků si vezme třeba i pět. Vše zaspí. Samoty se moc bojí.

Vztahy s rodiči nejsou vždy jednoduché. Rodiče se nás vychovali, jak nejlépe uměli. Dali nám do života tolik lásky, kolik v sobě měli. Je krásné najít si na své rodiče čas. Věnujme jim o Vánocích návštěvu, úsměv nebo poděkování.

Stáří je složité. Člověk vzpomíná. Dospělé děti a vnoučata jsou radostným plamenem v jejich srdci. Tak jim ten plamen rozžehněme. Dáme jím tím krásný dárek v Vánocům.

Příběh Marie není ojedinělý. Její příběh, narozdíl od ostatních, už řešení má. Nenadále ji navštívila dcera. Našla Marii tvrdě spící. Když ji se strachem polila studenou vodou, Marie se probrala a dceři se svěřila. Výsledkem je, že se bude stěhovat nedaleko dcery. Našli už i specialistu na závislosti. Čeká jí léčba, terapeutická sezení a skupiny, postupné vysazení návykových léků a nová bezpečnější medikace, pokud bude třeba. Je to zvláštní, ale Marie se těší. Dostala krásný dárek už teď..před Vánoci…Bude bydlet blízko dcery...

A můj dárek v Vánocům pro vás? Vězte, vždy je cesta z problémů ven.

Ale... přece jen...Pozor na návykové léky na spaní a uklidnění (tzv. Benzodiazepiny)...Často je praktičtí lékaři píší jak na běžícícm páse, ale to, že se na nich vzniká závislost, se dozvíte jen vzácně...