A všechno je stejně úplně jinak.....

Něco jsem si představovali, něco jsme si naplánovali. Chce to mít plán. Ale nikdo nás nepřipraví na to, že plán může někdy ztroskotat.

Ale někdy si vlastně říkám, co kdyby šla každá situace naplánovat ? Vše by možná plynulo jako po másle, možná by náš život byl nudný, stereotypní, omezený ?

Jednoho dne můžete přijít o práci. Jednoho dne se může stát zázrak a Váš blízký člověk se uzdraví. Jednoho dne pochopíte, že se změnily Vaše priority. A možná jednoho dne pochopíte, že štěstí záleží jenom na Vás.

Ať se nám to líbí nebo ne, tyhle nepříjemné i příjemné zkušenosti, situace, náhody, nás formují, přetvářejí a každým dnem jsme jiným člověkem. V základu jsme „stejní“, ale změna i tak nastane.

Člověk má v sobě zakódovanou potřebu mít stále vše pod dohledem, aby bylo vše, jak si naplánuje, chce mít jistotu. Z velké části tyto plány vyjdou, ale někdy se stane něco, co nás úplně vykolejí. „Takhle jsem si to přece neplánoval(a), to není možné, že je to takhle.“ Je spousta proměnných, dílčích situací, které ke konečné situaci vedli. A to zkrátka někdy není možné ovlivnit. Buď se z toho zblázníme nebo si z toho vezmeme ponaučení. V některých situacích je ale těžké si vytvořit odstup. Kord když nám do toho vstoupí emoce. Je dobré si vytvořít nějakou rámcovou představu v budoucnu. Ale „drobnějším“ situacím je zkrátka lepší nechat volný průběh. Nelze se připravit na každý detail v našem životě. Možná je i velká úleva si tohle uvědomit. Žít v přítomném okamžiku je něco, co by těmto nepříjemnostem mohlo zabránit. Přítomný okamžik je kapitola sama o sobě a hůře se to „dělá“ než to zní.

Mějte hezký den !