Vůně všeho

Vůně každé maličkosti, každého milimetru kůže milého potěší, když miluješ.... Netřeba koukat na hodinky... jak dlouho ještě

Aha,

tuhle diskusi jsem nějak úplně opomněla... Pardon!

Had nikoho nikam nikdy...

nevyhnal  

Re: Had nikoho nikam nikdy...

Baže. Není na čelist padlej. Toulal se "tam" na to dost dlouho. Kdyby vyhnal, ztratil by samou podstatu své existence, přece.

uf,

dneska jsem uzavřela správně. příjemnou dobrou noc

*

Eva dorecitovala. Adam se posadil a opřel si pohodlně záda o kmen stromu, pod kterým leželi. „Voní, voní, ale podzim ještě ani nezačal a jabka jsou pryč. Taky všechno vykecáš v té své knize a pak se divíš, že se sem hrnou zástupové a rvou jabka, rvou. A nechej toho štouchání, význam žeber  jsme už dávno probrali.“ Adam se naklonil k jihovýchodu a zkoumavě se zadíval na blízký, kdysi perfektně upravený záhon. „Tady je šlépějí!“ zkonstatoval překvapeně. „A každá něco povídá. Hele – tadyhle je množina objektivně kategorizovaných kýčenek. Zde jsem na vážkách – vypadá to jako partitura skladby od Keitha Jarretta. A tady zase jakoby někdo položil na kanvas Aztécký kalendář a ve výročních úhlech z toho plátna vyřezával obsidiánovým nožem obrazy. Tady zní divné výkřiky v nerodné řeči a voní dobrá whisky ... hmmm . A podívej, tady někdo fíkaně nahrnul hlínu do maket hradů a zámků.“

Re: *

Adam získal peříčkovací, nepřítomně analytický výraz a už jenom mumlal: „ Větrný mlýn a kolem nic - jako by někdo něco pod zem zadupal. Poletující listy, každý s iniciálami, jako z denníku – kdyby byly naopak, řekl bych West Virginia, ale takhle...Tady je to jako železářství, samé aretační šroubky. A co tu dělá bankovnictví? Letošní LIBOR je 0.8 . A já myslel, že tohle je jabloň a nic moc ovocně exotického (tedy kromě té vnitřní vyjímečnosti)... Ano, umění v plenéru. Prosím? Že dál nemusím? Já vím, nadarmo jsme se po Jihozápadě netrmáceli.“

Eva s Adamem se synchronně usmáli, pokročili k první (té jejich, nejstarší) šlépěji a se Sluncem za zády rozepjali ruce. Synchronně se proměnili v propojenou síť čokoládových šípů. Ty Eviny měly obsidiánové, Adamovy stříbřitě kovové hroty. Letěli. Za chvíli bylo pod jabloní ticho, jenom jemně modře světélkující moudrost poznání zůstala.

Přišel jsem pět dní po

asi žádná změna do

třetího

když správně voní

tak v hlavě zvoní

navždy

hm.. dneska to zní až optimisticky

Záhada? ;) Hmm:D

 Ale bezva je vůně světa chvilku po bouřce

*

......i my jsme vrazili do sebe...a že ptáš se kde?..ne ve světě, ale přeci tady....u tebe!

:-)

.. myslelas vůni kofoly, včel nebo vos .... nebo vody , trávy nebo třeba života ?

Re: :-)

Ano, přesně tyhle vůně a spoustu dalších jsem myslela :)