ano.

a ono to může jít i spolu. znám paní, která hrdě předvádí maturitní vysvědčení vnučky, ale pořád trénuje akvabely a když měla posledně sádru, tak proto, že sebou flákla na kolečkáčích na U-rampě. prostě se hýbe, protože jí to tělo umožňuje a zároveň si tím drží kondici. není to proto, aby všem i sobě něco dokázala, ale proto, že ji to baví. ale chápu i zoufalé lpění na posledních známkách mladosti a potřebu urvat si, co ještě jde. je to takové to propojení dětské a stařecké urputnosti. tihle staří se chovají jako děti - takže vlastně dosáhli svého, i když jinak, než zamýšleli.

Volba vyadřovacích prostředků

Kolem Mikuláše vytahuji rok zasuté krabice s Vánoční výzdobou bytu. Letos jsem na druhý hmat vylovil kartičku s textem: „Jelen za zrcadlem“.  Víte jak se říká „stojí a čumí jako ...“. V mozku temno, po chvilce panika („Už mi tam koagulují amyloidy...ale žádnou Alenku jsem tu neměl...to je strašidelný...“).  Opravdu zle mi bylo. Vydal jsem se opatrně nakukovat za všechna zrcadla, odkud na mně ty parohy vyjuknou. Za posledním v předsíni byl na hřebíku provázek a na něm kus krásného křemene, který jsem kdysi vylovil z horského jezera, protože z jedné strany vypadal skoro jako jelen. Já ten špagát před rokem nemohl odvázat, tak jsem milého jelena nechal překročit hranici za zrcadlo a udělal si poznámku (znám se).

Re: Volba vyadřovacích prostředků

A teď to vezměte - mohl jsem si samozřejmě poznamenat „Krystalický oxid křemíku s přísadami, m=0.05 kg, souřadnice xyz (doplním číselné hodnoty na požádání), for i from sklep to entry go left while skleněná postříbřená plocha nalezena do lift inverse souřadnici z until nehoupe se return end“.  Což – když to tak vezmu – dělám se svou biofyzikou uprostřed medicíny skoro každý den a kdybych nedělal, tak se s kolegy nedomluvíme. Ale řekněte sami, nepřipadali byste si zrovna před tímhle jelenem-citovkou s precizně definovaným algoritmem k nalezení a nápravě přemazané paměťové stopy ouplně blbě? :)

Shrinku, Zipe, machiniste nestíhám a loučím se

Stále mi chodí maily s vašimi reakcemi na mé příspěvky. Děkuji Vám za ně, ale už na ně nebudu odpovídat. Snad to není již ani třeba, mmé názory na téma tohoto článku jsem napsal myslím níže dost jasně. Čekají mne povinnosti a jiné zábavy. 

Dovoluji si vám doporučit můj článek "Umění se vyjadřovat". Ten chlapeček v něm stručně, nuancovaně a jasně řekl, co chtěl říci. A o to v komunikaci jde. Také se to stále učím.

Mějte se.

zajímavá úvaha....

a myslím, že bych se s ní uměl ztotožnit. Ba přímo se dá říct, že to vnímám dost podobně.

Re: zajímavá úvaha....

Už také začínáš "básnit"? Nejprve řekneš, že se s něčím můžež ZTOTOŽNIT a pak dodáš: "Ba přímo se dá říct, že to vnímám dost PODOBNĚ".

málo logiky v článku, blábol, strašný článek

Jistě, jsou známy extrémní případy lidí, kteří se křečovitě snaží vypadat a zůstat mladí. To je vpodstatě jejich věc. Pro lékaře tvoří často zdroj příjmu navíc a možnost experimentovat na dobrovolnících.

Lékařská věda pokračuje. Díky ní žijí lidé v průměry mnohem déle než před 100 natož před 500 lety. Nejen déle, ale lidé jsou déle poměrně zdraví a vitální.

Rozumní lidé žijí též zdravěji: zdravější strava, více pohybu, rozmumější, racionálnější a praktičtější přístup k problémům, tj. i mentálně zdravější styl života. Díky tomu a díky medicíně jako pomoc v případě problémů, žijí déle a déle vitálněji, veseleji a šťastněji.

Re: málo logiky ?

No, pane, nepřipadá vám přinejmenším neslušné, po takovém příkrém odsudku vůbec dále nevysvětlit, o co svůj odsudek konkrétně opíráte? Místo toho jste si napsal svou malou esej, to je fajn, ale celkově to pak logiku postrádá už vůbec, ale jen z vaší strany! Promiňte, označit něco za blábol, nijak to nepodložit a místo toho si "mlít svou", to umí každý....(víte kdo...)

No ale ...

není tenhle článek sám o sobě pokusem o to to stáří přečůrat? Viz poslední věta - není celý článek sám sobě kontradikcí?

Re: No ale ...

Podnětný text, Andreo, díky! :-)

Jaký máš názor na relativitu vnímání věku v souvislosti s časem? Pro 20 letého je 40 letý starcem, ale nepřipouští si, že "rozdíl" je stejný, jako od jeho vlastních 10 let. To funguje neúprosně. Subjektivní vnímání věku není lineární, nýbrž kvadratickou funkcí nad časem. Opět názorně - v šedesáti se člověk ohlíží na sebe jako třicetiletého podobně, jako ve třiceti na patnáctiletého, atd...

Tomu by se člověk sice na jednu stranu zasmál, ale na druhou stranu tento fakt vůbec lidi nechtějí brát vážně a vše v životě, co se týká praktických věcí, se doslova vnucuje, jako by to probíhalo lineárně. Ovšem není tomu tak, všichni to vidí, ale odmítají akceptovat. Už i u dětí. Mezi 2 letým a 1 ročním dítětem je "rozdíl" zhruba "stejný", jako mezi dvacetiletým a desetiletým.

Myslím, že tohle je také důležité, mimo mnoha jiných věcí, pro posuzování soužití lidí rozdílného věku. Ten sice matematicky v lineárním pojetí zůstává pořád stejný, ale ve skutečnosti se vždy s časem ten "rozdíl" sbližuje.

Re: Podnětný text, Andreo, díky! :-)

Sice to není otázka na mne, ale protože se už nějakou dobu hrabu ve spoustě dat o procesech života lidského, dovolím si podotknout, že to vypadá, že ta časová (a nejen ta) funkce vnímání je realisticky spíš sigmoida.

Takže - když už a dokud nevidíme, necítíme a nežijeme  "plateau", je to dobrý, protože máme na to " poznávat neznámé a učit se novému" a můžeme se rozšoupnout kvadraticky, až i exponenciálně (dobré approximace transitní části sigmoidy).

Když už se na placatou limitu dostaneme, tak si pak užíváme "právě pohodové, uvolněné a nenucené stárnutí co je důkazem lidské schopnosti nestárnout", protože funkce vnímání změn časových (a nejen ta) se limitně blíží ke konstantě (co už jednoho může překvapit, no ne?)..

Souhlasím se vším, je mě napadá, že...

možná lidé ani tak netouží uchovat si mládí, jako spíš v souvislosti s prodlužujícím se věkem průměrného dožití usilují o rovnoměrnější rozložení jednotlivých životních fází. V šedesáti už dneska nejsou a nechtějí být dědkem nebo babkou. Mají-li našetřeno, díky pokroku v medicíně a ve farmacii není nic, co by si museli odepřít. Nezazlívám jim, že u toho chtějí vypadat svěže a mladě, jen se nesmí nic přehánět. Pokud bych se já v šedesáti cejtil na kolečkový brusle, rád se kvůli tomu vzdám obohacující zkušenosti z pocitu, který získáte, když vás v tramvaji někdo pouští sednout.

P.S. Marketingová chyba :)

Andreo, až budete chtít příště udělat reklamu stáří a stárnutí, pak k tomu nedávejte takový makabrózní, temný, bubákovský, fišerovský obrázek 

Teď se asi nebudeme moci dohodnout,

protože vy jste ještě relativně mladá a stejně jako kočka nevysvětlí myši, proč jí chce sežrat (myš to ani není schopna pochopit), tak já vám asi nevysvětlím, že je to jinak.

Říkáte: "Nepřipravujeme se o notnou část životní zkušenosti tím, že se dobrovolně (a navíc za cenu velkých energetických a finančních ztrát) zakonzervujeme ve věku dvaceti nebo třiceti nebo čtyřiceti let? Nepřipravujeme se o mladost právě tím, že chceme mermomocí zůstat mladí?"

Ne, to je příliš složitá a nepravděpodobná konstrukce. Shrnula jste totiž do jednoho hodnotícího pytle mládí (stáří) psychické a fyzické. Pokud se někdo snaží i v šedesáti vypadat vzhledově jako třicetiletý(á) a podniká směšné pokusy skrze plastickou chirurgii nebo neodpovídající vzorce chování, tak je to známkou nedostatku inteligence a výsledek je také směšný. Pokud ne rovnou protivný. U dam se to dá se zaťatými zuby omluvit, jsou k takovému chování predestinovány, u pánů těžko.

(Pokrač.)

Re: Teď se asi nebudeme moci dohodnout,

Stáří fyzické je neodvratné a výše uvedené pokusy o umělé vylepšení vnějšího dojmu, kterým starý člověk působí na okolí, jsou skutečně směšné, protivné. Stejně tak je neodvratná degenerace mozku a z toho vyplývající poruchy paměti, kognitivních funkcí, schopností a z nich zase vyplývající změna postojů a chování. V téhle chvíli je zase směšný a hloupý ten, kdo se starým lidem posmívá kvůli jejich přirozenému chování (Přemluv bábu, Jejich revírem je Kaufland).

Je ale pravděpodobné, že ty zoufalé pokusy o mladý vzhled se týkají poměrně malé části stárnoucích, řekl bych pár  procent, a stejně nakonec tyhle Emílie Marty rezignujou. artróza je prevít.

Člověk zůstává v normálu, pokud se s těmihle nevyhnutelnostmi VČAS SMÍŘÍ. A pokud náhodou nějkdo díky matce přírodě (nebo díky vlastnímu úsilí, že moc nechlastá a tamto) vypadá fyzicky o něco mladší, tak fajn.

Ono by to bylo spíš na knížku než na článek

I proto jste Andreo asi pominula, že už i spousta mladých se stylizuje do něčeho čím není, včetně různých plastik byť ne zatím botox či botulin nebo jak se tomu nadává Dalším bodem by mohlo být to, že článek vychází z toho, že nás pořád někdo hodnotí a posuzuje, ať ty mini u padesátky či dvacítku u šedesátníka - a z toho pohledu by mi oni přišli mladší než ta část jejich vrstevníků, která si choutky na podobný věci nechá zajít jen proto - co by tomu řekli lidi. Pak je další věc, a naschvál přeženu - že když nějakou dvacítku sbalí 77letej Leonard Cohen a ta s ním zůstane byť jen měsíc, tak zcela jistě prožije za tu dobu víc než s kýmkoliv jiným - ale uznávám, že každé skvělé dvacítce by to taky sednout nemuselo

Teď je právě záznam koncertu Leonharda Cohena na ČT2 Jendo

z roku 1970 na ostrově Wight - to je pouhých 41 let