- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Připomíná mi to jednu knížku od Douglase Adamse, kde hlavní hrdina, Dirk Gently, pronásledovaný všemožnými katastrofami stojí na střeše svého domu a pěstí hrozí k obloze: "Nech toho! Povídám nech už toho!!!"
Inspirováno mnou, jen tu střechu přidal Mr. Adams, ať je to efektnější. AP
Osud je chvíle i věčnost....
osud je rána i naděje, že se změní...
osud je úsměv tvé dcery v rozednění.
Osud je v čaji kterého nemám nikdy dost.
Ještě neděkuj, ale uvidíš, co se bude dít :-) Já když jsem při plné ženské síle, fakt umím čarovat (všechny umíme) A.
vypadá to tak, že čím slušnější člověk, tím větší utrpení, spravedlnost se nachází asi v úplně jiných dimenzích
Doufám, že to rouhání není, protože tím nadáváním osudu nadávám vlastně sobě, že jsem taková poslušně přijímací a sebevychovávající. A nevím, jak je to s tou spravedlností, dosud jsem si říkala, že to je dobře tak, jak to je, že to není nespravedlivé - ale jaksi fakt stačilo. Což samozřejmě nic konkrétního neznamená, jen to chtělo ven AP
žít fajn a spokojeně. Většinou k tomu někoho potřebuje - a ono jaksi nejsou lidi. Nemluvě o tom, že skutečně může být ještě hůř. Takže buďme rádi za to co je, a neshledanou v lepších časech
Chceš znát pravdu,máš ji mít!
Jsem totiž tvé stáří,tvůj osud.Předemnou nikdy neutečeš.Schovám se ti pod vrstvu regeneračního krému, do tvé kůže zasadím semínka pomerančových alejí. Musíš se semnou prostě smířit.
Neschováš, žádný nepoužívám. Ale můžeš se mi schovat do rýh vrásek kolem očí a úst. (Milý pane, milá paní, tohle není článek o stárnutí, tedy, možná o tom Vašem? ) AP