- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Je krásný mít při sobě v té změti zákonů, pouček a rad.....tu svoji babi s dědou..
ano :-) (a taky rodiče už ve věku tehdejší babi a tehdejšího dědy)
Tak nějak se to díky krokodýlům propletlo a tak si neodpustím Dušičkovou vzpomínku: Muj děda (umřel než jsem šel do školy) spával v kuchyni, na otomanu. Jednou šli naši do kina, takže kdyby něco, děda je doma. Jen co byli pryč, šup a byl jsem u něj. Dědovi nezvykle zajiskřilo v očích a povídá „Dnes bude mariáš“. Šáhnul pro krabici a vybral z ní malé černobílé fotky s ozubenými okraji a zachycenou historií jeho života, složil z nich paklík, zamíchal, rozdal půl na půl, ukázal mi, jak rozevřít vějířek a pak to začalo. Jeho veliká ruka se zvedla do výšky a děda s výkřikem „Trumf“ praštil obrázkem vší silou do stoličky. Já málem spadnul se štokrlete, taková to byla pecka. Nedal jsem se ale. Vší silou svých míň než pěti let jsem taky majznul na dřevo pěstičkou, svírající podle mne nejmíň eso a zařval „Trumf“.
A hráli jsme dál a bez přestání, bez hranic a zábran, já starší, děda mladší o desetiletí, každý s plnou rukou těch nejvyšších karet, zatloukali jsme stoličku do podlahy a pulsující řev jsme přerušili smíchem, jen když se naše nesrovnatelné pěsti náhodou srazily. Čas se zastavil (a zůstal tak až dodnes), jenom se pak najednou rozletěly dveře, v nich vyděšení rodiče (máma vzpomínávala, že na domě řinčely okenní tabulky a bylo nás prý slyšet až k zastávce...). Děda zvedl oči, rozcuchal mi čupřinu a povídá „Vyhráls, synku a ted bež spat“. A já sebevědomě prokráčel mezi udýchaně zkoprnělými živiteli a ve vteřině usnul.
........
A od té doby už navždycky (díky dědovi) vím, že k tomu, aby dvěma lidem bylo u mariáše krásně, nejsou karty vůbec podstatné. A počítám že to tak bude i s těmi kuličkami a rohlíčky ....
Nejdřív jen milá říkanka, jak napsal kdosi níže. Poté milé poselství o Životě. Nakonec i hlubší filozofický pohled na naše žití, s tím, že vše předchozí platí nadále. Je to heboučký i hluboký. Navíc jsem trochu naměko, já ty svíčky chodím zapalovat i na ty hřbitovy. A co je tam kamarádů a blízkých lidí. Jedna z tvých nejlepších "říkanek". Kromě tý dehtový krve, či co to bylo.
Věř nebo ne, ty "potvoro" :-)
Istvan Frantasta
Hele, Frantasto, ve vlastním zájmu Ti tu ódu věřím, paranoia unavuje :-)
Babi je asi senilní, protože se sekla - cukroví se peče na vánoce a děda je vandal, protože hrát kuličky bez důlku nejde a dělat ho v koberci je zhovadilost
Pán asi nemá děti, což??? (O vnucích a vnučkách ani nemluvím...)
..... když je to samá zdrobnělinka
A přesně k tomu pasuje i ta usměvavá fotka ...
...za hezké pohlazení po duši