Ahoj všichni

Díky díky za věrnost, tak mi přijde, že stačilo blogového básničkování...žádné drama :-)

Re: Ahoj všichni

Hmmm .... tak nejenom básničky, ale ono nebude ani žádný drama.

Chyba...

...chybování...pochybení......chybění...po česku vše nejlepší, šrečku

Co to..? Už tři týdny žádná nová báseň..

Všeobecně bych napsal . . . zklamán

k tomu ovšem nemám žádné oprávnění, tak si jen postěžuji . . . jak je to možný? Co se děje? Proč nejsou mé smyslové receptory vybuzeny, omámeny a uspokojeny něčím novým? . . Po návratu domů a k síti jsem byl plný nadšení a očekávání ............... a :'-( ......... nic.

au

:-)

Za ty poslední verše tenhle komentář

Re: :-)

Potrefení jinak a tak nějak vhodně

Někde kolem druhé třetiny dlouhého poutního okruhu minulého měsíce jsem se půl dne brouzdal v hoře zkamenělého lávového vodopádu s hustě vetkanými, černě skelně lesklými potoky obsidiánu. Povídali mi tam, že ten je na rozhodné řezy téměř ideální, protože se obsidiánové ostří dá vybrousit do molekulární tenkosti. Za tajemstvím této prehistoricky využívané nanotechnologie je (prý) magický úhel 132.5 stupně (povídám jak jsem koupil, ještě nebyl čas na zpracování surových informací), pod kterým když se do obsidiánu praští (do před tím vyhlazené plošky na nějaké hraně), tak se z hmoty odloupne čepelka s břitem téměř ideálně ostrým. Ukazoval mi to velice zručně muž s chybějícími jak zuby tak různými částmi prstů (asi hodně trénoval). Tak jsem si pár obsidiánových šutrů přivezl a až se s těmi 132.5 stupni zkamarádím,  třebas bude dost čepelek pro všechny turisty i - konec konců - pro ostatní potrefené. Fyzika mnoha vrstev, tentokrát trochu jinak  :).

Re: Potrefení jinak a tak nějak vhodně

Krásně jsi mi to zhmotnil! A díky za tu poutní výpravu, nebýt Tvého výletu, nevím, že mé čepelky jsou z obsidiánu :)

Pára smutku vypustena

a prijde zase Jaro .. tedy snad.

Re: Pára smutku vypustena

Jaro přijde vždycky. A kdyby ne, naučíme se tak říkat zimě :)

Nejlépe

je být milována bez odřezků i multi

Re: Nejlépe

Já už ti ani nevím, co je nejlépe, já už nevím ani, co je dobře :)

Konichi wa. Dobry dan.

Ja pozdravit chci vsechny milovniky umeni za celou nasi turistickou skupinu 69 Japonek a jeden Cinan. Po navsteve nejkrasnejsiho city zemekoule Praha jsme ted v ruske stylove vesnici Karlsbad. Mistni obcane nam se moc nelibi. Kratke zeny (sotva malemu praseti po kolena) v kozichach, na kazdem tlustem prstu 2-3 zlute prsteny. Muzi mongoloidniho typu, take zlute prsteny, kouri na ulici doutniky.

Uz se tesim domu. Hiroshima, Japan.

P.s. Hesky basnicek.