Zas jo...

ono to jinak asi nestojí za to, když někdo zůstává, protože nemůže utéct. Krásná.

Re: Zas jo...

děkuji

Koukám, Andrejko,

že se Ti nějakým elegantním způsobem podařilo se zbavit toho zamindrákovaného ubožáka (jak Ti, proboha, mohl připadat jen stínem jako vtipný) i s tou jeho kohortou vesnických hafanů, kteří vždy proběhnou nějakou vesnicí, počůraji kdejaký patník, majíce se za hravé a veselé, aby se navečer stáhli hladoví a neuspokojení někam pod most a tam poštěkávali nad svým smutným osudem. Doufám, že origoš magyar Istvánové maj přece jen lepší vychování a nehoní si jen triko s tím, že jen oni jsou nejlepší milovníci. Tak nakonec, jako žencká jistě víš, že skuteční super milovníci to nikde nevykecávaj, vědí dobře, že si to dámy řeknou mezi sebou .

Básničky Ti jinak chválím, jsou takové .. neotřelé (a úsměvné, tedy alespoň pro mě). Chtěl jsem Tě poškádlit u té Ústavy, ale když jsem tam uviděl tu svoloč, nechal jsem si zajít chuť, nemluvě o tom, že bych Tě tím poškodil, hafani mají na mě děsnou pifku.

Re: Koukám, Andrejko,

:-) Díky, za pochvalu a za prozíravost! Čtu Tvůj komentář až teď , ale o tom samém je  ta má nová rýmovačka, o "hafanech", tedy části z nich... Chichi jsem si s dovolením půjčila od tebe :-) Chtěla jsem to škrtnout, ať si to nebereš osobně, ale žádná náhrada se nenabízela.

Vím, že tohle nemáte moc v lásce, ale mohlo by se líbit..

http://samberger.blog.idnes.cz/c/119520/Pod-tlakem.html

Re: Vím, že tohle nemáte moc v lásce, ale mohlo by se líbit..

 :-)

.

Én maradok örökre Önnel, miatt gyönyörű verseken illetve gyönyörű mosoly.

Re: .

A zase jsi mě krásně rozesmál :)

Já chci

být Tebou držená!

Re: Já chci

Jeje, takhle Vy to máte...

Neumím a ani nechci pevně zavírat pěsti

, ne že by se člověk měl čím chlubit, ale tohle mě chytlo u srdce, já taky "neumím"  a možná bych se to potřebovala naučit /tři tečky/. Občas by se člověk cítil lépe

Re: Neumím a ani nechci pevně zavírat pěsti

Jen jestli to kvůli !občas! stojí za to Buďme optimistky - musejí existovat muži, kteří nepotřebují železný řád, ne? Já si u takovýchto zamyšlení vždycky vzpomenu na některého ze svých bývalých, kteří si rádi postěžují, jak jsou tou druhou buzerováni, omezováni... ale jsou s ní, ne se mnou

prvnííííííí