Doufám...

...V.

Re: Doufám...

Všichni doufáme... (Ale to není o mně, Vando, to je o básních M.G., jaké jsou, křehké, prchavé, uhýbající před snahou přiblížit se a pochopit, jako pavučina, jemňoučká ale pevná, pružící, s kapičkami rosy...škoda, že my lidé nemáme příliš rádi nepochopitelno a nejednoznačno.. No ale vlastně...vlastně jo, je i o mně, ta báseň...  Tak doufáme, ano? )  A.

Proč se mi líbí její básně

 Tvé jméno je báseň, svírá se jeho srdce,

teď v tomto okamžiku se bojí, bojí , bojí

a vlastně neví, čeho - s kapkou rosy v dlaních setkají se

Re: Proč se mi líbí její básně

:-) Já jsem Vám tu svou také těsnala do rámečku na Vašem blogu, ale nevešla se :-) No a tak jsme si vzájemně poeticky polichotili a dodali naději a budeme dál psát a Vy spokojeně rodinně žít a já čekat na toho s půlkou kapky rosy   Děkuji, A.