I cizinka má právo na své příjmení

Přechylování ženských příjmení, které je naší specialitou, nabylo v poslední době už zcela absurdních rozměrů.

V novinách čteme, že mezi oběťmi zemětřesení v Itálii je paní Turcová. Těžko říct, jak se ta nešťastná paní doopravdy jmenovala – paní Turco? Turca? Turec? Z české podoby se to nedá poznat a ani nijak odvodit. Nějak mi  v souvislosti s tím, že zemřela, přijde zkomolení jejího jména extrémně neuctivé.  Ne každý je asi informován o tom, že nešťastná stážistka, které zničila život hloupá aférka s prezidentem, se ve skutečnosti nejmenuje Monika Lewinská, ale Monika Lewinski. Mluvíte-li o té dámě s cizinci, diví se, že to nevíte. Stejně tak známá herečka se nejmenuje Nastajsa Kinská,  alebrž Kinski. Absurdní je přechylování u jmen žen z exotických zemí. Mužožena, která vyhrává na olympiádách ženské běhy, byla v našich novinách nazývána Caster Semenyaová. Jak se doopravdy jmenuje? Semenyao? Nebo Semenya? Já vím, dá se to najít na internetu, ale proč to mám hledat? Proč se potom Gina Lolobrigida nenazývá Lolobrigidaová? Nikdy jsem to neslyšela, asi to i novinářům či jazykovědcům zní příliš zhůvěřile… A nejhorší je přechylování u Asiatek, kde se obtížně pozná jméno a příjmení.  Občas  tak dochází k tomu, že se těm chuděrám přechyluje jméno, nikoli příjmení. Tak například šachistka Ču Čchen by se neměla přechylovat jako Ču Ččenová (protože Ču je příjmení), ale Čuová Čchen, což zní fakt divně. Nebo Čchen Čuová, ale v čínštině má to jméno význam jako celek.

Jazykovědci ovšem mohou namítnout, že je to prostě u nás zvykem. Budiž. Ale proč tedy potom v televizi vystupuje jako svědkyně atentátu v bruselském metru Češka paní Diviš se svou dcerkou slečnou Diviš? Proč máme moderátorku Emu Smetana? Zastupitelku Elišku Kaplický? Podnikatelku Michaelu Bakala? Tady by přece podoby Divišová, Smetanová, Bakalová  či Kaplická zněly docela přirozeně. A nikomu už vůbec nepřijde divné, že česká hudební skladatelka se jmenuje Kateřina García, politička Kateřina Jacques, sportovkyně Kateřina Emmons. Jistě, všechny tyto dámy si nepřechýlenou podobu svého jména zvolily a je jistě dobře, že ji takto mohou používat, byť to někdy – u typicky českých jmen -  zní dost divně. Ale dopřáváme-li nepřechýlenou podobu jména Češkám, proč ji nedopřáváme i cizinkám, pro které je to jediná „opravdová“ podoba jejich jména? Není přece normální, aby nepřechýlenou podobu mohly používat pouze Češky, zatímco cizinkám jména automaticky komolíme – často bohužel i tak, že se původní podoba nedá vůbec poznat. Častým argumentem lingvistů je, že se podle koncovky pozná, že jde o ženu. Jak to tedy poznáme u českých nepřechýlených dam? Měli bychom náš zvyk přechylovat cizí jména konečně opustit a zvyknout si, že nejmocnější ženou světa je Angela Merkel a na prezidentku USA kandiduje Hillary Clinton. Není to o nic horší než  Diviš či Smetana.