"...a celej svět se bude divit, co my Češi jsme zač, my už se neztratíme..." , prorokovala Helenka Růžičková ve slavném závěrečném monologu. A měla pravdu. Včera se zase mohl svět, a hlavně Evropa, dozvědět, co jsou někteří z nás zač.
10 miliard. To je hodnota odcizeného zboží z našich obchodů za letošní rok. Přepočteme to na občana, tak dojdeme k závěru, že každý z nás má doma kradené zboží v hodnotě 1 000 Kč. V rámci našeho milovaného EU jsme obsadili krásné první místo a to díky k tomu, že se hodnotil roční nárůst hodnoty ukradeného zboží.
Doba je zlá. A bude hůř. Platy se moc nezvedají. Rezervy dochází. Zdražuje se. Půjčky se řeší další půjčkou, nakonec to vše "vyřeší" osobní bankrot. A kde tedy vzít na nové, tak moc potřebné, zboží? Je vidět, že krutou realitu vnímá stále více lidí, vzhledem ke druhu odcizeného zboží. Nejvíce mizí alkohol - lidé chtějí alespoň pár desítek minut být mimo realitu i za cenu ranního bolehlavu. Pak kosmetika - proč nebýt krásný, když už jsem chudý. Značkové oděvy - na pracovním úřadu musí pochopit, že tu podporu prostě potřebuji. A nakonec sladkosti - hořkost všedního života vykompenzuje pár tabulek čokolády (zde poprosím, aby se spíše kradla ta vyrobena v ČR, ať alespoň nakopneme tuto ekonomiku).
Sarkasmus je na místě. Vyhrát tuto anketu není samo o sobě žádná výhra, ale jedno nás může těšit. Ryba smrdí od hlavy a tak zde máme mnoho šikovných, potenciálních politiků. Jó, co se v mládí naučíš ...
