"Láskuju tě broučínku." ,"No jo pořád, mám tě rád." Mládí-stáří

Rozpor mezi mladým a starým člověkem je vždy obrovský. Bylo tomu tak za každé doby a dnešní není vyjímkou, jen je to víc na očích a rozdíly jsou větší. Bylo hodně napsáno již o tom, jak mladí nemají rádi důchodce a naopak. Ale jak to vlastně je, když kvete láska u dospívajícího člověka a jak to je, když miluje někdo, komu je již třeba 70 let.

"Já tě tak láskuju ty můj milášku šmudlínkovitej." "Já tebe taky koťátko moje mazlivoučký, krásnoloučký, heboučký. Věřím, že naše láska nám vydrží navěky, nikoho jiného už nikdy nechci." No asi nemusím moc dodávat, které že věkové skupině patří tento milý rozhovor, který jsem zaslechl při pobytu venku. Ne, nejedná se o starší důchodce při procházce v parku, ale o pár patnáctiletých lidí. Proto, že nepatřím ani do jedné skupiny, tak se mě líbí vnímat lásku kolem sebe a schválně srovnávat, jak jí kdo v jakém věku projevuje. Asi nejmilejší je to právě u mladých, kdy opravdu takové patvary a zdrobněliny i toho, co už samo zdrobnělinou je, to se jen tak nevidí a vždy mě to pobaví. Neberte to tak, že bych se snad jim vysmíval, ale prostě se mě líbí kreativita vyznání lásky. Je to bezprostřední, je to opravdové, je to ze srdce, ale na druhou stranu je to mnohdy naivní. Zajímavé je i to, že tyto výrazy se již nějakou dobu používají a tak je dobré sledovat například slečny, které takto přesně mluvily vě věku 15ti let, ale nyní, když jim je kolem 20ti, tak pokud něco podobného slyší, klepou si načelo a smějí se jim, co že to je za blbce a že z toho vyrostou a poznají realitu. Ale no ta, nezávdíme někdy těm mladým právě tento věk, kdy jetě nevědí, že ten první není vždy i ten pravý a že první láska není věčná? Myslím si, že někteří z nás ano.

Na druhou stranu je tu druhá sorta lidí a to naši důchodci. Hned ze začátku řeknu, že proti většině nic nemám. Mají svou hlavu, vyrostli za jiné doby a výchovy a tak někdy nechápou, co se to s tou mládeží děje. Tedy pokud Váš dědeček nemá profil na "líbku" a na "facu" a nevyráží na rande po internetu. Tito lidé ale moc dobře vědí co je to láska, protože za svůj život jí měli šanci hodně dát, hodně příjmout. Vědí, jaké je to zamilovat se, jak může být láska krátkého charakteru a jak může někdy bolet. Proto někdy svým vnoučatům tvrdí, že nynější vztah je jen kamarádství a že to nevydrží. A vnoučata se vztekají, protože vždyť právě tento vztah, je ten navždy. Ale díky tomu, co právě starý člověk prožil a co už za svá léta dokázal cítit, tak od něj slova něhy a lásky by měl člověk brát opravdu vážně, protože i když jen zabrumlá: "No jo, to víš, že tě mám pořád rád." tak víte, že to není jen na týden, nebo na měsíc, ale je to navždy.

A proto mám rád mladé páry, které ač někdy na sebe mumlají nesmyslnou řečí, které rozumí jen oni, stejně jako jediná maminka rozumí svému malému dítěti, když něco žbrblá, tak mám i rád staré lidi, kteří to sice neřeknou tak zajímavě, ale za to z nich mluví opravdová láska, kterou si buďte jistí na věky.