Jsem DŮCHODCE a beru 40 TISÍC ČISTÉHO!!!

Ano. Je to tak. Jak k tomu ten dědek přišel, ptáte se? Myslíte, že ten trik prozradím? Že vám řeknu, jak být takto krásně bohatý? Ale vlastně proč by ne - pomáhej ostatním - učila mě maminka. Tak tedy, bylo to tak, že...

     Zase je osmého. Vlastně jaké zase - konečně! Dívám se na televizi a čekám, až se objeví černá obálka. Je to tady. "Otevřít, ale rychle!" hulákám na televizi. 40 OOO Kč. Paráda, ještě že prezident Klaus, prezident Gott a prezident Jágr byli proti zavedení eura. Však jak se pak spokojeně tetelili, když Euro padlo. Beru si polovinu peněz a jdu nakupovat.

     Nikde žádný pes. No vida, lidé dodružují zákon o zákazu chování tohoto nebezpečného plemena. Nikde ani žádný hluk od dětí. Nejsem si jist, zda to je tím, že jsem skoro již hluchý, a nebo tím, že v naší čtvrti žijí jen důchodci. Ale je tu dobře. Nasedám na autobus, který je poháněn čistou vodou. Paráda, jsou tu přímo vyhrazená místa pro osoby mého věku. V klidu si sedám a užívám si jízdu.

     "Zastávka TescohypermarketAlbertmegaobchodLídl!", hlásí příjemná virtuální průvodkyně. Jsem na místě. Můj každoměsíční výlet. Vcházím dovnitř. Vzpomínám, jaké to bylo před padesáti lety, kdy při vstupu do obchodu se na mě seběhli obchodní zástupci a nabízeli mě vše, co jsem již měl. Toto je již dalekou minulostí, zákon proti otravování lidí na ulici a v obchodních centrech prošel hladce. Z regálu si vybírám potraviny, které potřebuji.

     Bio šunka z geneticky upravené krávy. V akci. 100g jen za 400 Kč. "Parádní cena.", brblám nadšením a dávám ji do košíku. Regál s pečivem je jako vždy plný. Jen ty housky a rohlíky a vlastně všechno bílé pečivo mě zde schází. Ale když v roce 2027 zjistili, že je škodlivé a tloustne se po něm, tak na základě zákona o boji proti obéznosti, ho prostě museli stáhnout z prodeje. Nakupuji další potraviny a postupuji pomalu k pokladně.

     "4690 Kč milý pane.", zubí se na mě brigádník od pokladny. No, snad nám ten nákup vydrží dlouho, přeci jen ještě musím povinně odvést 5000 na zdravotní péči, 5000 na příspěvky pro rozvojové země a 5000 jako splátku dluhu Číně, za to že nám tenkrát půjčila.

     20 tisíc pryč během pár minut. Ale co, hlavně že žiju a dožil jsem se krásné budoucnosti.