Většina obyvatel na vládu nadává, ale já jim musím poděkovat. Jen díky nim tu ještě jsem. Děkuji páni poslanci a paní poslankyně. Díky vašim geniálním zákonům, zákazům a podobným blbostem, jste mně během jednoho dne zachránili několikrát život. Váš hloupý občan, který by bez vás byl naprosto ztracen a mrtev.
Dnes se opět do sebe pustily dvě skupiny obyvatel, kteří proti sobě bojují již několik let. Kuřáci a nekuřáci. Od najití způsobu, jak tabák přeměnit v požitek (z pohledu kuřáka), existují dvě skupiny lidí. Jedni si tuto návykovou látku s láskou dávají každý den a někteří bez ní vydrží dokonce celý život. Nyní se mezi ně staví vláda, která přihrává nekuřákům a dává jeden zákaz za druhým. Já, nekuřák, vám představím jeden příběh, který by se mohl stát lehce realitou.
Je krásné slunečné ráno. Jdu roztáhnout závěsy, když tu na mě hlásí upozornění, že se neroztáhnou, dokud se nenamažu dostatečným opalovacím krémem, který mě ochrání před škodlivým zářením (záchrana života číslo 1). Jdu do koupelny, opláchnu se a chci odejít. Dveře se automaticky zavřou se vzkazem, že dokud si nevyčistím zuby, nikam nepůjdu (záchrana života číslo 2).
Jdu do práce. Chci si koupit k snídani ovoce od pouličního prodejce. V tom přijede městská policie a prodejci zabaví zboží, jelikož ovoce nemělo již na pohled takovou kvalitu, jaké jsou normy EU (záchrana života číslo 3). Koupím si tedy jídlo od obchodníka, kterého schválila naše vláda. Na pohled mně to ovoce přijde menší a méně mi chutná, ale prý je to pro mě nejlepší.
V práci mám vlastní kancelář. Chci se na chvilku zchladit klimatizací, jelikož sluníčko se otírá do oken stále více. STOP - nepustí mě to pod 25 stupňů, jelikož bych mohl nastydnout, byl bych nemocen a méně bych odvedl na daních (záchrana života číslo 4).
Jdu na oběd. Procházím kolem restaurace, která má v letním měsíci otevřenou zahrádku. Jedna žena si chce zapálit cigaretu. Všichni kolem na ni jednotně zavolají policii, která tuto neuvěřitelnou hříšnici na místě zatýká a já díky nim nepřijdu k rakovině plic (záchrana života číslo 5).
Zasedám k obědu a objednávám si pivo. Když si chci objednat druhé, číšník mě upozorní, že to již není možné, jelikož je správné a zdravé pít jen jedno pivo denně. Jsem rád, že jsem se neotrávil alkoholem (záchrana života číslo 6).
Večer si doma chci udělat smažený sýr, ale pánev se nechce rozehřát do té doby, dokud z ní neodliju všechen olej, jelikož jeho chuť a vůně škodí zdraví. Dělám si tak studenou večeři, tmavé pečivo a zelenina - doporučení ministerstva zemědělství, díky kterému budu žít déle a déle odvádět daně (záchrana života číslo 7).
Večer mi dávají oblíbený film a tak se na něj chci kouknout. V půlce se televize vypne se vzkazem, ať jdu spát, jinak nestihnu minimální 8hodinový spánek a ten je přeci důležitý, vše ostatní škodí zdraví (záchrana života číslo 8).
Tak vidíte. Jeden den a mohl jsem osmkrát umřít. Ještě že máme tak skvělou vládu, která díky svým nařízením a zákonům nám prodlužuje produktivní věk a těžíme z toho oba.
Jsem nekuřák, ale toleruji kuřáky, stejně jako někteří tolerují mě a típou cigaretu anebo si jdou zapálit daleko ode mě. Pokud vidím restauraci, kde se kouří, nejdu tam, mám vlastní rozum a vyberu si tu, kde se nekouří - najít ji dá trochu práci, ale jen jednou, pak už vím kam chodit. Ale aby o zdraví občanů rozhodoval někdo v kravatě, které mu je jinak občan u zadečku a život mu znepříjemňuje, jak může - tak to ne, s tím nesouhlasím. Každý svého štěstí strůjce! Ne ti nahoře!!!
