- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vy jste hotová studnice historek.Škoda,že už nebloguje Gloom(snad to píšu správně),ten měl také kupu "perliček".Děkuju,píšete skvěle.petr.assam
Já děkuji! Veselých historek ze života mám spousty. Hodně věcí se stalo mně nebo mým kamarádům a známým. To je strašně moc námětů na psaní článků a hlavně humorných povídek.
V Praze, linka č. 269 asi před 2 lety. Jednou v zimě přijel autobus na zastávku v 6:00 a nesvítilo se uvnitř, jen za čelním sklem bylo vidět řidiče, který měl na sobě kulicha a zimní bundu. Na každé zastávce autobusu zdech motor. Na dvou zastávkách (ze šeti, které jezdím) musel řidič vyjít ven a něco krátce poštelovat na motoru. A abych nezapoměl, dverě u své řidičské kukaně zajišťoval gumicukem.
Lanovka je téš hromadný dopravní prostředek. Na školním výletě v Tatrách nám málem vystoupil spolužák na trati Skalnaté pleso - Tatranská Lomnica. Jen se opřel o dveře a ve vteřině plápolal nad hlubinou, než ho pohotový průvodčí vtáhl zpět. Naše třídní hrůzou nepromluvila hodně dlouho a na její vytřeštěné oči nikdy nezapomenu. My puberťáci jsme se tomu samozřejmě řehtali celou cestu...
A bloudění autobusem mám z cesty Glasgow - Londýn. Seděl jsem vedle nemluvného chlapíka, celou cestu jsme prodřímali až do Londýna, kdy po hodinové okružní jízdě procedil mezi zuby: "He´s lost".
Pak řidiči radil celý předek autobusu na na Viktorii jsme dorazili během pár minut
"A šedovlasý stařík si klekl do příkopu a děkoval, že jízdu přežil", na to si vzpomenu, kdykoliv vystupuji z tramvaje. :-)