Poslouchám Beatles a říkám si, že bych si měl sestavit žebříček mých deseti nejoblíbenějších písniček z jejich tvorby. Jen tak, pro radost.
Když jsem byl malej kluk, měli jsme doma jednu desku Beatles (A Hard Day's Night). Znal jsem každou písničku i každou grimasu Johna, Paula, George a Ringa z obalu desky. Tato jedna deska na dlouhou dobu utvořila můj obraz o Beatles.
Když jsem dosáhl dorosteneckého věku, jedinou desku Beatles jsem už dlouho neposlouchal a přeorientoval jsem se na něco trošku ostřejšího, přesvědčen, že to, co poslouchám, je vrchol hudební evoluce stejně jako je homo sapiens vrcholem evoluce lidské. Přesto, když jsem někoho zaslechl mluvit o Beatles, bylo to jen samé "nad Beatles nic není", "jó, to byla hudba", "od dob Beatles se v hudbě neobjevilo už nic tak převratného". Co mají všichni s těma Beatlesákama? Říkal jsem si. Vždyť je to jen samé nanana, tralala, žádné pořádné bubny, žádná kytarová sólíčka, žádné emotivní zpívání (nebo spíš řvaní). Samý cukrkandl, vždyť tyhle vykopávky se do toho vůbec neumí opřít.
Sem tam na oldies taneční párty a nebo s kytarou u táboráku, jo to je fajn si je poslechnout, ale jinak žádná sláva, nevím, co všichni tak blázní. Takto jsem na Beatles na dlouhou dobu zanevřel. Až jsem narazil na dokument 7 Ages of Rock, kde se spousta známých hudebníků opět a opakovaně vyjadřovala o tvorbě Beatles s největší úctou a uznáním. To není možné! Že bych jim tak křivdil?
Tak jsem si jednoho dne sehnal komplet celou diskografii The Beatles a začal jsem to poslouchat od začátku až do konce. Brzo jsem přišel na to, že jsou vlastně dvě skupiny Beatles, nebo ještě lépe, dvě úspěšné přesto dosti odlišné epochy, kdy za přelom můžeme považovat album Rubber Soul. První epocha víceméně zapadá do mé již vytvořené škatulky nanana tralala hudby... Asi takhle, uznávám kvalitu téhle hudby, ale jde to většinou mimo mě, málokdy si to pustím k poslechu. To ta druhá epocha mým hudebním vkusem naopak prochází jako šíp Wiléma Tella pověstným jablkem (mimochodem, od dob puberty jsem svůj hudební vkus zase trochu zmírnil).
Myslím, že podobně se i fanoušci Beatles dělí na dvě skupiny. Jedni, kteří spíše preferují první epochu zatímco druhá epocha je nechává chladnými a pak ti druzí, kteří to mají úplně naopak. Možná je to jen má smyšlenka, nicméně já osobně to tak mám nastaveno. Moje TOP 10 Beatles songů se skládá pouze z oné druhé epochy, Yesterday tam nehledejte. Tak tedy, bez dalšího okecávání:
- 10. Magical Mystery Tour
- 09. I Want You (She's So Heavy)
- 08. She's Leaving Home
- 07. Golden Slumbers + Carry That Weight
- 06. While My Guitar Gently Weeps
- 05. Strawberry Fields Forever
- 04. Eleanor Rigby
- 03. Oh! Darling
- 02. I'm The Walrus
- 01. A Day In The Life (nejlépe s předehrou reprízy St Pepper's Lonely Hearts Club Band)
(Poskytnul bych i nějaká ta videa, ale tvorba Beatles je z Youtube pravidelně mazána z porušování autorských práv. Jeden týden tam jsou, druhý už jsou pryč)
Mými nejoblíbenějšími alby jsou Magical Mystery Tour, St Pepper's Lonely Hearts Club Band a Abbey Road. Mým nejméně oblíbeným hitem Beatles je Ob-la-di Ob-la-da (ještě Revolution 9 je dost mimo, ale to snad není ani hit, ikdyž se o to John snažil... nebo spíš Yoko). Speciální zmínku bych věnoval Dear Prudence, což je již v podání Beatles samo o sobě skvělá písnička, ale dle mého názoru ji ještě vylepšila postpunková kapela Siouxsie And The Banshees. Určitě stojí za poslech! Jinak je spíše zvykem, že si hudebníci na cover verzích od Beatles vylámou zuby.
The Beatles vytvořili za necelých 10 let neuvěřitelnou spoustu ikonické muziky (napočítal jsem 12 studiových alb!) a zanechali za sebou nesmazatelnou stopu v dějinách moderní hudby. I 40 let po jejich rozpadu nachází nové fanoušky a to i z řad jejich největších odpůrců! A to je co říct.
