Být politicky nekorektní je dnes in. Z okrajového směru se stal mainstream. Jde o vystřízlivění a restart společenských hodnot nebo nás čeká nová doba kamenná?
Stále více a více lidí se dnes dovolává politické nekorektnosti. A protože každý člověk je i potencionální volič, tak do této sílící poptávky začal investovat nejeden politik a v mnoha případech se tato investice zúročila do podoby poslaneckého, ministerského či dokonce prezidentského křesla. A další na svoji příležitost čekají a rozhodně nejsou bez šance (zářným příkladem jest Trump v USA). Rozhodně už nelze říci, že jde o okrajový směr. Aura utlačovaných mučedníků pomalu vyprchává, přesto se z ní mnozí snaží vymačkat nemožné až do poslední kapky.
Co to ale vlastně je ta politická nekorektnost? Nelze jen jednoduše říct, že jde o protiklad k politické korektnosti, nicméně u té to všechno začalo. Zprvu šlo o nevinně vypadající tendenci zaobalovat určité výrazivo za účelem odstranění nesmyslných a urážlivých stereotypů ze společnosti. To zní chvályhodně. Jenže se to u hodně lidí neshledalo s pochopením, převážně proto, že se tato tendence v konečném důsledku projevovala poučováním, co se říkat má a co nemá. A lidi opravdu nemají rádi, když je někdo poučuje (byť má dotyčný třeba i pravdu).
Jsem liberál a nebráním se novým věcem, sám mám ale s touto tendencí problém. S některým poučováním souhlasím, některé akceptuji a některé mi přijde už jako snaha naordinovat nám okleštěný asexuální newspeak. Hlavně je pro mě ale diskutabilní sama snaha inženýrsky řídit lidskou mluvu. A právě ona arogance architektů politické korektnosti stojí za vznikem zla mnohem většího: politické nekorektnosti.
Nejprve se začalo vůči politické korektnosti vymezovat pár politiků, kteří na tom stavěli svou imidž drsňáků, kteří se s ničím nemažou. Brzo však toto privilegium převzala široká veřejnost a dnes je politická nekorektnost všelidovým směrem, na který se jako na valící se sněhovou kouli stále nabaluje nový a nový význam. Už dávno nejde jen o popírání toho, co zavedla, nebo se snažila zavést, politická korektnost (kdyby tomu tak bylo, neměl bych s politickou nekorektností problém). Ne, politická nekorektnost nemá žádnou limitující definici a tak se za ni dnes klidně schovávají projevy rasismu, xenofobie, homofobie, šovinismu, sexismu či jen obyčejného přízemního hulvátství. Můžete klidně mluvit o střílení čmoudů, mletí ručníkářů na masokostní moučku, spiknutí židozednářů, vyzývat k odstřelení vlastizrádců, označovat nešťastně zahynulé za lůzu, jen protože jsou jiné rasy atd., stačí jen použít kouzelnou formulku "nejsem politicky korektní" a vše je OK.
To, že se za politickou nekorektnost schovává nejeden primitiv, který tak konečně může dát průchod svým frustracím, je jen část problému. Za nepřijatelně politicky korektní je dnes považována i komplikovaná diplomacie plná kompromisů. Pro mnohé pouhé srabáctví a přetvářka. Pryč s tím, Trumpa do každého Evropského státu! To by byla nádhera! Ano, tak asi rok, dva, maximálně tři. Pak by se rozpadla EU, po obvodu všech hranic by vyrostly vysoké zdi, následovaly by celní války, vízové války a nakonec možná i ty opravdové. Jako bájní cestovatelé časem bychom se vrátili o 100 let zpět do Evropy plné nepřátel.
Politická nekorektnost je totiž zásadně jednosměrná. Vyznavači tohoto směru své oponenty nešetří, ale když naopak někdo nešetří je, tak se dožadují vysvětlení, omluvy či dokonce potrestání. Magda Vašáryová by mohla vyprávět. Její vyjádření byla vzorově politicky nekorektní, bohužel ale její nekorektnost mířila špatným směrem. Kdyby ji otočila o 180 stupňů, vyhřívala by se nyní na vrcholu společenské popularity. To samé by se dalo říct o Evropských politicích, kteří si sem tam neodpustí zkritizovat postoj Čechů (popř. celé Visegrádské čtyřky). Jak si můžou něco takového dovolit, kritizovat je přece jen naše výsada!
Politická korektnost je jako otravný komár, který svým bodáním probudil spící monstrum v nás všech: politickou nekorektnost. Což je jen líbivá a krátká nálepka pro všechny ty názory a postoje, které jsme si vždy nechávaly jen pro sebe, protože říkat je nahlas bylo považováno za neslušné. Dnes ne! Naskytla se jedinečná šance uvolnit hráze morálky, etiky a slušného vychování a vypustit žumpu primitivních sobeckých pudů a frustrací. Rychle, dokud je ještě čas! Žumpa vypouštěná do společnosti začne brzo smrdět a tento pochybný trend politické nekorektnosti skončí. Aspoň v to tedy, ve jménu blaha všech, doufám.
Příklady vtipné a chytré politické nekorektnosti (vyhledejte si na youtube): George Carlin, John Oliver (slabší odvar, což je však proti Carlinovi téměř každý), z českého prostředí geniální a nekompromisní Česká soda.
