Kocouři

Náš první kocour byl zrzek. Jeho mňaučení někdy museli slyšet snad i lidi ob jeden blok, takový měl pronikavý hlas! :o) Jenže pak se nám jedno léto nevrátil z "tahu" (byl kastrovaný, i tak ale na léto třeba na měsíc zmizel). :( Pak jsme dostali asi půlroční kotě od sousedky. Zvykl si u nás rychle, ale narozdíl od zrzka si neumí zamňoukat, když chce pustit třeba ven... I zrzek i tento mourek si ale naprosto zamilovali ping-pongový míček. Edík za ním lítá po kuchyni i v obýváku a když mu zapadne třeba za pohovku, odkud si ho neumí vyndat, pečlivě nám při "záchranné akci" asistuje. Na meruňku na zahradě vyleze jak nic, stejně tak k sousedům na balkon. :D A samozřejmě se kolikrát přijde "pochlubit" svým úlovkem v podobě myši nebo (bohužel) i ptáčka. A o zalehávání křesla radši nemluvím. :D