O naší rodině (o kočkách nemluvě) - bez cenzury

V 5. ročníku občasníku a nepravidelníku pro některé bývalé nymburské gymnazisty (absolventský ročník 1947-48) "Termit" byl publikován tento textík naší dcery Barunky. Do redakce občasníku jej údajně dodal náš "děda Kocour" - literát a pedagog ve výslužbě Miloš Hoznauer. Článek neupravuji, ale p.t. čtenáře bych chtěl předem upozornit, že v žádném případě jsem nemohl číst v textu uváděný časopis World Computer (mohl to být jen PC World, nebo PC Magazine). Ať si každý udělá na základě této informace obrázek o "politické korektnosti" tohoto "slohu" (jak je uveden v Termitu) - sám.

Když jsem se vracela z ranního běhání, potkala jsem před domem svou matku. Požádala mě, abych vyřídila otci, že jela do porodnice. "Nechtěla jsem ho budit", dodala. V obýváku, který je zároveň kuchyní, jídelnou, basketbalovým, fotbalovým a hokejovým hřištěm, ještě nikdo nebyl - kromě kočky, která něco pojídala na stole. Upeču bábovku, napadlo mne. Když byla v troubě, přišel do obýváku otec. Uvařil si čaj a začal číst World Computer. Pravou rukou šátral po stole, zda nenahmatá něco k snědku. Našel kus včerejšího rohlíku, z kterého byl kočkou slízán med, a zbytek tvrdé koblihy, kterou pohrdla i kočka. Snědl obojí. Nakrájela jsem na talíř pět kousků bábovky a přistrčila otci na dosah: Brzy je nahmatal a při čtení pojídal kus po kuse. Nic neříkal, tak jsem se zeptala sama, co říká té bábovce. "To bych dříve musel nějakou ochutnat," podotkl.

Mezitím se do místnosti začaly trousit děti. Polévaly si včerejší rohlíky kečupem, nebo namáčely do hořčice. Otec přešel na noviny. Když se jako poslední objevil Vojta, byl čas k obědu. Z koupelny se ozýval smích a divné zvuky. Děti bavilo, jak z pračky stříká voda. "Tati, z pračky teče voda", oznámila jsem. "Asi je jí tam hodně, tak si to sama reguluje", pochválil otec přístroj. "Tady čtu, že dítě vypadlo z třetího patra, když ho matka nechala jen chvíli bez dozoru, hrozné!"

Otec pokračoval v četbě, já se šla podívat do koupelny, kam si děti mezitím přinesly stoličky a se zájmem pozorovaly poskakující pračku. Ze zásuvky se jiskřilo a bylo cítit spáleninu. Kočka nerušeně dojídala bábovku. Běžela jsem oznámit otci, že pračka je rozbitá, a že vyhazuje prádlo. "Hned tam jdu", nenechal se otec vyvést z míry a pravil: "Představ si, že rodiče šli koupit lístky na parník a špatně zaparkovali auto. To sjelo do Dunaje i s dvěma dětmi. Ty se utopily. Strašné!" A z koupelny se ozvala velká rána a my byli několik dní bez proudu, zatímco matka porodila v Ostrově své osmé dítě.

Poznámka MP pro zájemce - zde jsem uveřejnil jiný pěkný text dcery Barbory:

http://pinc.blog.idnes.cz/c/117663/Pumovy-atentat-na-budovu-Parlamentu.html

Autor: Martin Pinc | čtvrtek 10.6.2010 10:00 | karma článku: 13,09 | přečteno: 1422x
  • Další články autora

Martin Pinc

Na hrabalovské téma

27.3.2014 v 22:10 | Karma: 11,39

Martin Pinc

Česká vláda a juvenilní justice

16.1.2014 v 15:00 | Karma: 22,99

Martin Pinc

Otcové na odstřel?

16.8.2013 v 14:30 | Karma: 36,78