Náboženství v Čechách vymizí, protože se přestalo vyplácet

Dva američtí vědci učinili převratný objev – naše země bude první, ve které vymizí náboženství. "Skupina s více členy je atraktivnější pro zájemce o vstup," vysvětluje Richard Wiener z Research Corporation for Science Advancement jeden z motivů, které jsou v pozadí. "Například používání španělštiny je v Peru užitečnější než umírající kečuánštiny. Podobně příslušnost k náboženství poskytuje věřícímu určitý sociální status," uvedl Weiner. Jinými slovy se dá zjednodušeně říci, že náboženství se přestalo v těchto zemích lidem vyplácet – tak to komentovaly Novinky.cz.

Pokud bychom vycházeli z těchto předpokladů (totiž že lidé věří hlavně proto, že jim to poskytuje sociální status), pak by mělo náboženství v naší zemi vymizet už dávno – vždyť v době vlády jedné strany byla příslušnost k církvi velmi často příčinou nemožnosti dosáhnout vyššího vzdělání či uspět v kariéře. Přesto, že tehdy naši zemi ovládala ateistická propaganda a mnoho bezpáteřních lidí opravdu odešlo z těchto důvodů z církví („nevyplácelo“ se jim to), křesťanství nevymizelo, protože zůstali ti, kdo zde nebyli z prospěchářských důvodů. Naopak, mnoho lidí, kteří se nemohli ztotožnit se společností, jejíž hodnotový žebříček je založený na materiálních hodnotách a tedy bez naděje na vítězství nad smrtí, nad nicotou, nad nesmyslností života, kteří pocházeli z ateistického prostředí, právě tehdy víru hledali a našli (patřím mezi ně).

Obávám se však, že použité matematické modely jsou stejně málo hodnověrné, jako ty, které použili před časem autoři proslulé studie „Meze růstu“. Její hlavní argument tehdy byl, že pokud budou pokračovat tehdejší populační trendy a růst těžby surovinových a jiných zdrojů, záhy dojde k vyčerpání všech zdrojů, nezbytných k udržení lidské existence a nastane její všeobecný kolaps – a nejen to - dojde k zhroucení života na Zemi. Podle extrapolovaných „křivek růstu“, jež prodlužovaly tehdy známé trendy, mělo k avizovanému kolapsu dojít někdy na  v 90. letech 20. století, nejpozději pak na počátku 21. století. Skutečnost ale byla jiná (žádný kolaps se nedostavil). Hlavním nedostatkem modelu Mezí růstu totiž bylo, že do svých matematických vzorců nemohl mimo jiné zabudovat nepředvídatelné trendy – skokový vzrůst ceny surovin, technologické inovace a objevy, které umožnily využívat zcela jiné zdroje, výrobní procesy a technologie, s nimiž původní modely nepočítaly... Méně známou skutečností ovšem bylo, že hlavními architekty Mezí růstu a členy Římského klubu, který za nimi stál byli, podobně, jako kdysi ideology komunismu, vládnoucí lidé tohoto světa, tvořící skryté mocenské elity světa.

Vrátím-li se ke studii, předpovídající vymizení náboženství v naší zemi: Řečeno zcela otevřeně, pokud měli autoři na mysli vymizení křesťanského náboženství jako „statusového symbolu“, který přináší lidem ve společnosti nějaké výhody, takového vymizení bych nelitoval. Být křesťanem totiž neznamená, že člověk pro sebe očekává nějaké zvýhodnění života. Dá se spíše říci, že je tomu právě naopak. Nový Zákon říká zcela jednoznačně: ti, kdo chtějí plně žít v Ježíši Kristu, budou trpět pronásledování. Tento fakt ostatně platil i tehdy, když náboženství plně ovládalo společnost – i tehdy ti, kdo chtěli žít plně podle Krista, byli pro svou víru pronásledováni. Proč? Protože náboženství, které chce ovládat lidi, nemůže být nikdy skutečným následováním Krista.

Ostatně situace, kdy z důvodů „společenského statusu“ lidé opustili své náboženství do takové míry, že se zdálo, že zcela vymizelo, není ani nová, ani překvapivá. Už prorok Eliáš si zoufal (podle listu Římanům): „Hospodine, proroky tvé pobili a oltáře tvé pobořili, já jediný jsem zůstal, a také mně ukládají o život!“ Jakou však dostal odpověď? „Zachoval jsem si sedm tisíc mužů, kteří nesklonili kolena před Baalem.“ Jako křesťan vím, že se svět neřídí přáním a představami lidí, natož jejich matematickými modely. Pak bychom byli ztraceni. Nad tímto světem však panuje svrchovaný Bůh – a v tom je naše jediná naděje.