Vánoce jsou přede dveřmi, a tak se v médiích objevilo mnoho úvah a spekulací, jak došlo k tomu, že křesťané slaví Vánoce zrovna v období zimního Slunovratu. V jednom se jejich autoři shodují – totiž v tom, že Ježíš Kristus se rozhodně v tento čas nenarodil. Jak to ale vypadá (a zasvěcení už nějakou dobu vědí) na základě nejnovějších vědeckých výzkumů, nemají pravdu.
Narození Páně. Zdroj: Internet
Díky dokumentům z Kumrámu bylo možno totiž přesně určit, že se Ježíš narodil 25. prosince. Je to mimořádný objev, který nemůže být zpochybňován jako apologetický, protože jej udělal Žid, docent Jeruzalémské univerzity Shemarjahu Talmon. – Narodil-li se Ježíš 25. prosince, pak k panenskému početí došlo devět měsíců předtím. A křesťanské kalendáře slaví 25. března Zvěstování Páně. Ale z Lukášova evangelia víme, že archanděl Gabriel Marii oznámil jako znamení: „I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří a je už v šestém měsíci ...“. Starobylé východní církve slaví mezi 23.-25. září početí Jana Křtitele. Pořadí dat, zakládajících se na tradici, jež se nedala ověřit. Lukášovo evangelium začíná historií starých manželů Zachariáše a Alžběty, která se už smířila se svou neplodností, jedním z nejhorších neštěstí v Izraeli. Zachariáš byl knězem z Abiášovy kněžské třídy. „A když jednou byla na řadě jeho třída a on vykonával před Bohem službu,“ zjevil se mu archanděl Gabriel a oznámil mu, že navzdory vysokému věku budou mít s Alžbětou syna – „a dáš mu jméno Jan ... Bude veliký před Pánem“.
Ta historie je dobře známa, ale že by onen Lukášův údaj „z Abiášovy kněžské třídy“ mohl být tak významný, to si nemysleli ani velcí exegéti po dlouhá staletí. Ve starém Izraeli byli kněží rozděleni do 24 tříd a střídali se podle neměnného pořádku při chrámových obětech dvakrát do roka. Vědělo je, že Zachariášova kněžská třída, totiž Abiášova, byla osmá. Ale nikdo nevěděl, na kdy připadal její turnus.
Až profesorovi Shermajahu Talmonovi se podařilo za pomoci jiných odborníků a zvláště rozborem svitků Kumránské knihovny upřesnit chronologické pořadí, v němž se střídalo 24 kněžských tříd při obětech v Jeruzalémském chrámu. Byla tady pravděpodobná tradice východních křesťanů, která klade oznámení Zachariášovi, že se mu narodí syn, mezi 23. a 25. září. Avšak tato pravděpodobnost se přiblížila jistotě, protože další badatelé podníceni objevem profesora Talmona rekonstruovali „přádelnický stroj“ oné tradice a dospěli k závěru, že ta tradice pochází přímo z prvotní židovsko-křesťanské obce v Jeruzalémě. Velmi starobylá a také náramně houževnatá (a dodejme – spolehlivá) je tradice Východních církvi, jak to bylo ostatně potvrzeno už mnoha jiných případech.
A tak tedy to, co se zdálo jako nějaký zbožný mýthus, nabývá náhle úžasné, nové pravděpodobnosti: Řetěz události, který se táhne v rozsahu 15 měsíců. V září anděl Páně, Gabriel, oznámil Zachariášovi narození syna. Evangelista Lukáš upřesňuje: „Když skončily dny jeho služby, vrátil se domů. Po těch dnech jeho žena Alžběta počala“ (Lk 1,21). V březnu po šesti měsících zvěstování Marii a její „Fiat“. Po třech měsících narození Jana; katolická církev je slaví 24. června. Po šesti měsících narození Ježíše. A touto poslední událostí dospíváme do 25. prosince. Ten den tedy nebyl stanoven čirou náhodou.
Vědcům jako je profesor Shemarjahu Talmon stačil Lukášův údaj, že Zachariáš byl z Abiášovy kněžské třídy a kumránské svitky, aby potvrdil tradici prvotní jeruzalémské obce i datum Ježíšova narození – 25. prosince.
Tuto informaci českým posluchačům zprostředkoval už v roce 2008 Josef Koláček ve Vatikánském rozhlase.
