Kmenové hospodářství.

Známe ekonomiku plánovanou, tržní, regulovanou…. Čeština, zdá se, nejen znovu obohatila slovník, ale uvedla do praxe ekonomiku zcela novou – kmenovou.

Kmeny jsou realitou zemí jako je Afganistán nebo Pakistán. V těchto zemích přes veškerou snahu západní civilizace, včetně vojenské intervence, je stále ekonomický, politický a mocenský život vice méně závislý na kmenech a jejich náčelnících. Zvláštní je, že staletí po vyhynutí Přemyslovců a Slavníkovců se kmeny objevují náhle i u nás. Termíny, o které se nový druh ekonomiky opírá – “lovecké družiny”, “pospolitost špinavých rukou” jsem si vypůjčil z rozhovorů s polským sociologem Adamem Podgoreckým a jeho českým kolegou Jiřím Přibáněm.

Co charakterizuje a drží nové české kmeny pohromadě? Kmen vede kmenový náčelník podporovaný stranickými bossy v kabátech jakékoli politické barvy, tak říkajíc napříč politickým spektrem. Někdy se jim říká kmotři. Žijí z obrovských zakázek s velkými zisky. Základním ekonomickým pravidlem je privatizace zisků a socializace ztrát. Všichni na sebe něco vědí, což drží celý mechanismus pohromadě. Kmeny si kupují nutné služby – soudní, policejní a politický aparát, mediální servis a lobyisty. Média slouží k vyrovnávání účtů s konkurencí a vytváření afér diskreditující ty, kteří by se snad vážně pokusili něco odhalit. Lobyisté formují a deformují zákony ve prospěch kmenů. Úžasným nástrojem jsou dotace ať státní nebo evropské. Vytvářejí cenový polštář tolik potřebný ke zkorumpování úředníků zodpovědných za absurdní přerozdělování peněz vybraných od občanů. Do přerozdělování nemá občan co mluvit, může přece svoji svobodnou vůli prokázat každé čtyři roky u voleb.

Kmeny jsou umístěny geograficky – Praha, Severočeský kraj… nebo komoditně - betonová, energetická, farmaceutická loby. Jména kmenových náčelníků a kmotrů včetně přezdívek jsou všeobecně známá. Houfují a sdružují se ve vilách a na jachtách v Toskánsku, v Dubaji na golfu, ve Špindlu na lyžích. Nehrozí jim nic, natož bezzubá protikorupční strategie. V poslední době na ně přece jen doléhají obavy z rukou vyšetřovatelů v civilizovaných státech. Sází na to, že česká justice zaostávající rychlostí za božími mlýny pošle vše do ztracena. Sázka zatím vychází. V některých lokalitách se zdá, že kmeny přicházejí o svůj vliv. Bohužel jména jejich pronásledovatelů vyvolávají spíše dojem, že jde o výměnu Přemyslovců za Slavníkovce.

Zmíněná privatizace zisků a socializace ztrát dospívá ke svému předvídanému konci. Docházejí peníze a ani přerozdělování řízené Bruselem už není to, co bývalo. I pro kmenové náčelniky a kmotry začíná platit : “dobře už bylo”. Bohužel, zprivatizované zisky to už nevrátí.