Budeme stále testovacími králíky? Budou peníze na digitalizaci mizet bez užitku pro občany? Budeme platit aplikace, které nepotřebujeme?
Řada z vás si tenhle kouzelný film s Luďkem Sobotou, docentem Chocholouškem pamatuje. Možná, že obnova kondiciogramů s vyznačením pozitivních a kritických dní by prospěla vládě. Byl by to zajímavý pokus oprostit se konečně od všudypřítomného chaosu J
Trochu vážněji o digitalizaci. Kouzelné slůvko, kterým se zaklíná kdekdo, zejména Piráti. Vložené finance zatím připomínají kbelík beze dna, do kterého se stále leje voda a nic.
Základním důvodem je, že stojíme před hromadou harampádí, kterým je náš legislativní systém. Označovat jej za systém je asi trochu nadnesené. Je to spíše spleť zákonů mezi sebou provázaných tak, že změna v jednom vyvolá nepřímou novelu v mnoha dalších. Proklamované heslo jeden dovnitř dva ven, zůstává na papíře. Kdysi jsem měl ve sněmovně na stolku proužek papíru s poznámkou: „U každého zákona zkoumej nejen jeho přínos, ale také škodu, kterou může způsobit“. Kdosi mi na zadní stranu zcela oprávněně připsal: „Tak se podle toho chovej, blbče“. Pokusy digitalizovat změť legislativního harampádí už stály spoustu peněz a ve smysluplné digitalizaci státní a veřejné správy jsme stále na chvostu nejen Evropy ale i světa. Odstranění zbytečné administrativy a regulace zůstává na papíře. Konečně se podařilo přijmout zákon o právu na digitální službu. Jeho praktická implementace vázne na seznamu služeb, které by se měly digitalizovat a který je hlavně třeba proškrtat a zbavit zbytečností a duplicit. Připomenu třeba propadající řidičské průkazy, které by nám stát mohl posílat domů jako bankovní karty nebo nás vůbec zbavit povinnosti je sebou vozit.
Předpokladem úspěšné digitalizace je vybudování dostupné a spolehlivé digitální infrastruktury. Aby se tak stalo musí být vybudováno všudypřítomné, rychlé a spolehlivé připojení, vybavení hardwarem a příslušnými aplikacemi. To ovšem znamená postavit digitální infrastrukturu na roveň dopravní nebo energetické. Je třeba vybudovat datová úložiště, digitalizované podklady pro stavební řízení mají desítky megabajtů. Zatím však lijeme násobně více peněz do betonu.
Rozumná digitalizace má dopad nejen na zjednodušení státní a veřejné správy a zvětšení komfortu občanů. Vedla by ke snížení zbytečné mobility, k využití anonymizovaných dat ve zdravotnictví a tím zvýšení efektivity, omezení plýtvání a v neposlední řadě ji lze využít ke zlepšení celoživotního vzdělávání.
Nelze zapomenout na bezpečnost. Znamená to spolehlivou elektronickou identitu, vybudování náhradních a alternativních postupů v případě napadení systému. Je třeba zvážit, kdy je efektivnější a bezpečnější systémy decentralizovat a kdy budovat centrální řešení.
O postup digitalizace v podnikání nemusíme mít obavy. Stává se zásadní komponentou konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Horší je to se státní a veřejnou správou. Tam jsou stále zaváděna řešení z minulého století jako občanské průkazy, které nemají bezkontaktní čip a vyžadují čtečku, kterou je obtížné připojit k současným zařízením, podobně byly zpožděné elektronické dálniční známky. Běžnou praxí se stalo dělat z uživatelů testovací králíky.
Praxe projektů jako je Digitální Česko ukazuje, že nejhorším možným přístupem je svěřit digitalizaci ajťákům. Musí ji implementovat a podílet se na ní, ale neměli by vytvářet zadání a formulaci cíle.
