- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Budou skládat hudbu, psát knihy, kreslit obrazy ještě lidé? Rozeznáme člověka od robota? Naučíme se s umělou inteligencí žít a využívat ji? Stíhá legislativa a co etika? Otázek je hodně, odpovědi často nejisté.
Než se začneme zabývat existencí inteligence umělé, zkusme definovat inteligenci jako takovou. Charakterizuje ji následující:
Počítačové algoritmy dokáží analyzovat data v rozsahu a rychlosti převyšující možnosti našich mozků. Počítače stále neumějí klást otázky, vytvářet nové, prakticky využitelné myšlenky a inovovat. Překládají-li stále lépe třeba z čínštiny, nemají ani tušení, o čem obsah překladu doopravdy je. Výsledky jejich činnosti jsou omezeny souborem dat, který analyzují. Další omezení jsou kritéria výběru řešení, které předkládá člověk. U šachů nebo go je to jednoduché, rozhoduje počet analyzovaných partií a jediným kritériem úspěšnosti je výhra. U složitějších dat mají zadavatelé problém, který mohou ovlivňovat třeba předsudky nebo podvědomé omezení kritérií.
Otázky regulace umělé inteligence nejsou zdaleka omezeny jen na legislativu. Legislativní vývoj brzdí neshoda na prioritách. Má to být etika, ochrana osobních dat, bezpečnost systémů, riziko nesprávných algoritmů?
Chceme-li si zachovat komparativní výhodu vůči počítačům, musíme se především ve vzdělávání orientovat na posilování schopností, které budou pro počítače nedosažitelné. Je ovšem obtížné předpovědět, které to budou. Nicméně důvod k panice, která se teď občas v médiích a sociálních sítích šíří, to rozhodně není. Ukvapená regulace, kterou na rozdíl od Američanů prosazují Evropané, připomíná nehotový koláč, který se snažíme sníst dřív, než se upeče. Stále můžeme rozhodnout, zda AI bude „dobrý sluha nebo špatný pán“. Skutečná inteligence je zatím vyhrazena lidem.
Další články autora |
Sportovní, Tanvald, okres Jablonec nad Nisou
2 999 000 Kč