Dogma- pereme se s nimi celý život

Budeme umírat jako kopie obrazu vytvořeného manipulátory nebo vzdorovat dogmatům?

Nemám rád dogmata. Věř, následuj, budeš šťastný a změní to tvůj život.

Nenávidím komunismus. Není to jen kvůli pár tisícům grázlům likvidujícím pro svůj osobní prospěch své odpůrce. Většina příslušníků téhle komunity kolem mne vstoupila kvůli své kariéře, opojnému pocitu vrátného agitačního střediska s mocí nad ostatními, výjezdní doložce, aby se jejich děti dostaly na školu nebo prostě, aby jim už konečně dali pokoj. Vadí mně dogma poslušnosti, posilování závisti a akcelerování toho nejhoršího co v nás je : závist, když se kácí les, lítají třísky, maul halten und weiter dienen. Postupná ztráta vědomí, že děláme něco špatně, řešená útěkem do hospody nebo na zahrádku. Stádnost nejprve nás nutící chodit volit a manifestovat, později zmanipulováni chodíme sami, je to jednodušší.

Ani církevní dogmata mne nepřitahují. Možná existuje něco mimo nás, co nás vede, řídí, spravuje naše osudy. Dodržování předepsaných rituálů mne ale k idejím morálky, slušnosti, lásky nevede.

Vadí mě xenofobie pronásledující některé skupiny lidí i její nová verze xenofobie naruby vytvářející pozitivní diskriminaci slušných. Buďme tolerantní, každý má právo na svůj názor, vyslovený slušně a nezavánějící manipulací.

Nenechám se zblbnout státní regulací ani neviditelnou rukou trhu. Peru se s marketingem oblbujícím mne, abych si koupil to, co vůbec nepotřebuji.

Nechodím na manifestace a demonstrace. Naposledy jsem byl na prvomájové demonstraci, když mně bylo osmnáct. Zahodili jsme přidělenou čínskou vlajku (dokonce dřív než o tom rozhodlo politbyro) a zkoušeli, kolik se nás vejde do telefonní budky. Manifestace a demonstrace dělím do několika kategorií:

proslovy na hranici vulgarity, které uvolní prostor nepočetné ale viditelné lůze – příklad odborářské demonstrace

zviditelnění řečníků a odstartování nebo posílení jejich kariéry – jakákoli záminka

manipulace davem (sám jsem to zažil při příležitosti vojenské přehlídky, kdy jsem proti své vůli mlátil nohama jako zběsilý)

jde opravdu o věc – tam bych chodil, ale je depresivní a tristní, jak málo lidí to opravdu zajímá

Hodně věřím, že na souboj s dogmaty je nás víc. Berme rozum do hrsti a vzdorujme manipulaci. Týká se to i médií jak reálných tak virtuálních. Nenechme si vnutit obraz světa, který vytváří a pocit bezmoci, že jej nemůžeme změnit. Nenarodili jsme se jako ovce a nahnat do stáda se necháváme jen sami. Nechceme přece umírat jako kopie obrazu, který vytváří manipulátoři.