Auf Wiedersehen Raiffeissen!

Také jste viděli v televizi jedinou banku, která vám posílá peníze na účet? Já v ní mám účet.

Ano, chtěl jsem napsat, že jsem klientem této milé žlutočerné banky. Bohužel nemohu, připadám si jako oběť. Pár osobních dojmů. Mám u zmíněné banky 5 účtů, dva podnikatelské, jeden osobní a dva spořící. Využívám internetové bankovnictví a ovládám jej tzv. osobním klíčem, což je v podstatě krabička na generování náhodných čísel. Aniž bych to tušil, tento klíč s platbou 89 Kč měsíčně na každý účet mi byl přiřazen ke všem účtům, tedy i spořícím, kde žádné pohyby negeneruji a na jednom z nich ani nejsou žádné peníze. Dozvěděl jsem se to z upomínky na dlužnou částku se započítaným penále. Na podnikatelském účtu platím poplatek za vedení účtu v rozsahu 80-439 Kč. Zásada – čím méně peněz a čím méně pohybů, tím vyšší poplatek. Pokud bych účet nevyužíval vůbec, budu platit nejvíc. K tomu internetové bankovnictví, platby za vedení a pojištění karet, za každou měnu, nehorázné platby za platbu do zahraničí. za každou odchozí položku a výběry z bankomatu. Abych byl objektivní, přiznávám, že mi banka při dostatečných vkladech připisuje na účet cca 20 Kč. Servis probíhá následovně. Moje dcera zrušila účet v librách. Po půl roce přišel dopis s požadavkem na úhradu 17 pencí s příslušným penále. Klientské středisko mi neporadilo ani s platbou na zrušený účet, ani nesdělilo důvod pohledávky na zrušeném účtu. Při osobní návštěvě pobočky mi konsorcium poradců poradilo, abych na místě vyměnil tisíc korun na libry a v pokladně zaplatil. Zařizoval jsem kartu pro svoji dceru, samozřejmě osobně na pobočce. Byl jsem ujištěn, že si ji moje dcera beze mne může vyzvednout. Ouha, vyhodili ji, protože příslušný pracovník opomněl zadat záznam do počítače a odjel na dovolenou. Změny sazeb úroků, pochopitelně dolů, najdu na webu banky. Zapomněl jsem, mám prý dva bankovní poradce, jednoho osobního a druhého firemního, díky za skvělý servis!

Problém je v tom, že nevím, zda mi „nashledanou“ něco vyřeší. Bankovní poplatky jsou stejně „přehledné“ jako platby mobilním operátorům. Každý vás přesvědčuje, kolik ušetříte. Pohled na účet to málokdy potvrdí.

Banky jsou jednoznačně hlavním viníkem probíhajících krizí. Vytvářejí produkty, kterým nerozumí ani jejich pracovníci a jsou podepřeny kusy papíru. Půjčují obvykle za vysoké úroky téměř komukoli, Řecko nevyjímaje. Pracovník švýcarské banky ji dokáže za den připravit o dvě miliardy dolarů, tato historie i výše částek se pravidelně opakují, jen jméno banky se mění. Pracovníci bank mají nejvyšší průměrné platy a nesnižují se ani s krizí.

Při problémech hrozí banky kolapsem ekonomiky a žádají po státech (tedy daňových poplatnících), aby je sanovaly. Je nejvyšší čas tuhle zvůli zastavit. Jsem odpůrcem většiny státních regulací, ale banky by měly být monitorovány daleko tvrději než dosud. V případě nespokojenosti s bankou by měl být přechod k jiné tak snadný jako změna telekomunikačního operátora. Při úpravě jakýchkoli poplatků, úroků a podobně by banka měla být vázána souhlasem klienta, ne jen upozornit na změnu na svých stránkách. Pokud by takováto komunikace neproběhla, měl by klient právo bez jakýchkoli poplatků smlouvu ukončit a banka by nesla všechny náklady spojené s přechodem jinam. Klienti by měli dostávat měsíční přehled všech zaplacených poplatků. Trest za klamavou reklamu by měl být samozřejmostí. V současném světě zanedbatelných úroků je bohužel iluzí, že mít peníze v bance se vyplatí, ale nechat se stahovat z kůže snad nemusíme.