- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
I Google rika, ze to je 14:
Muj nzaor je, ze jiste zakladni penzum znalosti musi mit kazdy, kdo se chce rychle orientovat ve svete. Ano, je mozne vsechno vygooglovat, ale na neco noveho prijdete jen tehdy, pokud neco vite, a najednou se Vam to spoji s necim jinym, co znate. A vznikne neco noveho.
Pokud ale nic nevite, neni co spojovat.
Mimochodem, vsimete si, ze valna vetsina vynalezu vznikla tim, ze vynalezce vedel vic, nez lide v jeho oboru.
prece nebudeme pochybovat o nutnosti znat kupecke pocty, vim ze to neni meritem clanku, ale takove ulohy jako kolik mi zbude v krabici nytu po pridelani patnacti cedulek, nebo kolik korun cini dan z dvou ruznych demizonu sedmdesati procentni palenky se resi dost bezne. Do kancelare asi tohle neni potreba tam se veri excelu
Clanek je strasliva snuska nesmyslu, ktere ze sebe na poradach chrli s oblibou vyssi management. Pohlednu na popis autora a vida, jsme doma. Napred se otira o priority operaci v matematice, aby posleze sdelil, ze dnes neni treba memorovat a ze kompetence zaku jsou z Josefinske doby. Vskutku pravy to clen spravnich rad a predstavenstev. Nyni hura na golf.
přístupu o kterém píšete jsem našel v knížce Černá labuť. Úlohu " hážeme mincí s pravděpodobností hlavy i orla 50%. Ze 100 hodů padla 99x hlava a jednou orel. Jaká je pravděpodobnost, že po 101 padne hlava?" vyřeší školomet tak, že to je 50%, praktik především zapochybuje o platnosti původního předpokladu, že pravděpodobnost pádu orla i hlavy je 50 na 50.
Jsa teleportovan v case den pred dopadem obriho meteoru by praktik take mohl zapochybovat o pravdepodobnosti jeho dopadu Boze do cehos to dal rozum.
Naopak neuznavam dnesni styl, kdy je to o tom stahnout si ukoly z internetu, na zkousky do hlavy nasypat skripta a poznamky z prednasek, po zkousce z hlavy vse vysypat a "sypat" data na dalsi zkousku.
U fyziky a matematiky je pro studenty nejhorsi to, ze se po nich chce umet danou latku pouzit.
Onu známou větu " Víli vily věnce u vily a psi z vily na ně vyli." Potkáte v životě 3x prvně v diktátu cca 5 třída, podruhé když provádíte opravu tohoto diktátu a potřetí asi za dvacet let, když pomáháte s opravou diktátu svému potomku.
Písmo náme od toho, abychom si mohli sdělit myšlenky či jiné zprávy, když se osobně nevidíme. Pravopis by měl zabraňovat omylům, záměnám a chybnému pochopení toho, co nám chtěl autor zdělit. Když pomineme nápis na náhrobku policajta " Čím jsme byl tím jsme byl rád" tak v běžném životě nenajdete případ, kdy by zněma "I" a "y" změný smyl sdělení. Prostě když ve slově kuchyň napíšete "i" nikdo si nebude myslet, že jde o ložnici.
Když už jsme u té češtiny, tak příště, prosím, "sdělit". Ostatní chybky považuji za překlepy.
> Loni na jedné konferenci nás pobavil přednášející výčtem „kompetencí“, které má ovládat absolvent základní školy.
Jo tam jsou kvalitní kousky... viz. http://www.youtube.com/watch?v=jt8mAdg-PIM&t=115
"aplikuje znalosti o principech hašení požárů na řešení modelových situací z praxe"
No znalosti o pozarech pouzijete se stejnou pravdpodobnosti jako vetny rozbor ale kdyz je uz pouzijete narozdil od vetneho rozboru vam muzou zachranit krk.
A to s tímto Vaším tvrzením - "Dnešní výuka se přece nemůže opírat o to co, kdy, kde. To najdeme za vteřinu na internetu."
Osobně jsem totiž bytostně přesvědčen, že informace na internetu nelze v žádném případě brát jako dogma, ale VELMI pečlivě je prověřovat a verifikovat. Pokud bych totiž uveřejnil článek ve stylu "Attila, premierem Orbánem nazývaný Bič boží, význačný to člen maďarské vládnoucí strany", samozřejmě dostatečně sofistikovaný, byla by otázka hodin, maximálně dnů, kdy by tuto zcestnou informaci celá řada lidí vstřebala jako axiom...
Je to trochu nadsázka, zajisté, ale myšlenka je, jak doufám, zřejmá.
Pravdepodobne jde o novou mestskou legendu, ale siri se, ze pry zakyne sestavila referat o poustich z toho, co nasla na internetu, zelbohu vsak na necyklopedii
že učitelé jsou takový umělci. Vezmou čisté plátno, hroudu hlíny, kus kamenu či dřeva atd. a začnou tvořit. Na konci je více či méně zdařilý výsledek. Liší se podle kvality použitého původního materiálu, kvality nářadí a pomůcek k tvoření a schopností tvořitele. Tento výtvor se nabídne na trhu a většina najde i svého kupce, záleží na věhlasu tvořitele, hodnoty kterou nám výtvor do budoucna přinese, ceně pořízení a osobním posouzení kupujícího.
Rozdíl u žáků a studentů je v tom, že stát platí dopředu a pak se diví že výsledkem jsou kýče. Co takhle zaplatit školám, zejména těm soukromým, až za výsledek. Za to jak se absolvent uplatnil dále. Je to lehce měřitelné x% pokračuje ve studiu,uplatnilo se na trhu práce do půl roku, práci nemá, navíc extra odměny za mimořádné výsledky absolventa (státní a světová ocenění, Nobelova cena aj.) Škola se pak hlásí ke svým úspěšným studentům až do konce jejich kariéry, což jim přinese nejen peníze ale i prestiž.
Je to jen úvaha, vím že naivní.
přednost dělení je podobná konvence jako že chodíme vpravo, kdyby tomu tak nebylo, stejně vyjádřené zadání by každý řešil jinak, jistě že to není pro běžný život podstatné, ale pro lidi pracující se vzorci je to důležité, stejně jako pro 90% lidí není důležitá chemie a její vzorečky, neboť je nikdy nepoužívají. jinak jak píše prof Zelený, zažíváme společenskou transformaci a tak nějak za úprkem vývoje nestíháme. školství je zářným příkladem.
trřeba tam při zápisu jen vypadla závorka