Proč jsem zvolil ve svém předchozím blogu nelogický titulek

Titulek zněl: "Zavraždění z Charlie Hebdo nebojovali za svobodu slova, ale užívali". Evidentně to nedává smysl.

Titulek je takový, jaký je, jen proto, že mi systém bohužel nedovoluje umístiti do titulku více, než 67 písmen/znaků. Kdyby nebylo tohoto omezení, dal bych blogu název:
"Zavraždění novináři z Charlie Hebdo nebojovali za svobodu slova, ale užívali si svobodu slova plnými doušky"

Nebo název:
"Zavraždění novináři z Charlie Hebdo nebyli bojovníci za svobodu slova, ale oběti teroru proti svobodě slova"

Když jsem ale musel radikálně zkracovat, došel jsem k této nejlepší variantě, která nepřekročila limit a byla současně srozumitelná: "Zavraždění z Charlie Hebdo nebojovali za svobodu slova". Nakonec jsem po kratičkém váhání raději zvolil méně srozumitelnou variantu, protože oslabila dojem, který by plynul ze srozumitelné verze, totiž že bych snad chtěl oběti muslimského teroru kritizovat. To tedy opravdu nebylo cílem mého blogu.

Bylo to poprvé, co jsem vědomě udělal titulek nesrozumitelný. Ale různé násilné zásahy do přirozené podoby titulku jsem učinil již mnohokrát. Bylo to zejména nedodržení pravidla oddělovat interpunkční znaménka mezerou, několik vědomých mírných pravopisných chyb a úmyslných překlepů, lépe řečeno nedoklepů, jedna do očí bijící nezvyklá zkratka, atd.

Prosím proto svoje čtenáře, aby byli tolerantní, pokud budou číst v titulku opět něco, co urazí jejich jemnocit. Autoří blogů musí zápasit s lecčíms, včetně omezení daných systémem.