Otázky pro kandidátky 2.kola doplňovacích voleb: Senát, Praha 10

Ke svému včerejšímu blogu ještě dodávám přesný text otázek, které jsem dvěma kandidátkám (Dušková - ANO, Cabrnochová - SZ) položil. Velmi podobné otázky položím i kandidátům do 1. kola říjnových voleb do Senátu. Budou to volby tentokrát řádné, čili ve 27 obvodech najednou.           1. Kolik procent voličů musí minimálně podepsat petici, podle Vás, aby bylo celostátní referendum povinně vyhlášeno?       2. Kolik procent voličů se podle Vás musí celostátního referenda zúčastnit, aby byl výsledek závazný?       3. Máte další kvantitativní omezující kritéria pro celostátní referendum?     4. Jaká kvalitativní omezení máte pro položenou otázku do celostátního referenda? (Například požadavek, aby byla předem schválena Ústavním soudem jako ústavně konformní. Nebo vynětí některých okruhů otázek vůbec z kompetence celostátního referenda.) Pokud máte jakákoliv kvalitativní omezení, zdůvodněte prosím krátce, proč kladete tvrdší podmínky pro přímou svrchovanou vůli voličů, než pro poslance a senátory, což jsou pouzí prostředníci svrchované vůle voličů.     5. Posoudit, co odporuje dobrým mravům, patří nanejvýše do kompetence soudů? Nebo v případě zájmu občanů/voličů to lze podrobit definitivnímu posouzení v referendu?  Jinak řečeno: Ať už jste zastáncem přirozeného práva nebo práva pozitivního, tak má podle Vás morálka/dobré mravy patřit pouze do rozhodovací sféry soudců/právníků, nebo je zde posledním soudem vůle celé společnosti - referendum? (Dodatečná poznámka: otázku jsem neformuloval dostatečně jednoznačně, proto jsem odpověď kandidátky Duškové nezveřejnil. Budu muset otázku přeformulovat.)   6. Souhlasíte s dosud platnými omezujícími kritérii místních a krajských referend?      7. Pokud souhlasíte s jakýmkoliv kvantitativním omezením místních a krajských referend, tak zdůvodněte prosím krátce, proč podobná omezení neplatí i pro volby do Senátu. Ve Vašem případě se účast v druhém kole bude téměř určitě pohybovat pod oněmi 16% z prvního kola. (Ve dvou případech v minulosti poklesla účast v druhém kole dokonce pod 10%.) Proč by takové volby měly být platné, když místní a krajské referendum je nezávazné až do mnohem vyšší účasti?     Další otázky, které jsem výše uvedeným dvěma kandidátkám nestačil položit, nebo položil pozdě, ale říjnovým kandidátům je položím včas, se budou týkat toho, zda a za jakých podmínek by byl kandidát po svém zvolení senátorem ochoten hlasovat pro zrušení Senátu, jaké jsou jeho názory na sankce proti Rusku a jaké jsou jeho názory na asociační smlouvu EU s Ukrajinou. Mezinárodní smlouvy jsou totiž v kompetenci Senátu, kterou nelze přehlasovat jakoukoliv sněmovní většinou. Je to tedy jedna z nejdůležitějších věcí, které bude příští Senát projednávat. Naprostou většinu ostatních rozhodnutí Senátu může Sněmovna snadno přehlasovat. Zatím připravuji přesné znění naznačených otázek.

Autor: František Pillmann | sobota 27.9.2014 12:09 | karma článku: 5,89 | přečteno: 203x