Otázky kandidátům 1.kola voleb do Senátu: sankce, referenda

Poslal jsem následující otázky všem kandidátkám i kandidátům do Senátu, jejichž e-mail jsem našel na webu, a zároveň i všem politickým stranám, které kandidáty navrhly do voleb, spolu s prosbou, aby jim otázky předaly.

Moje zhodnocení odpovědí najdete zde:

http://pillmann.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=430142&bk=83158

Kompletní nezkrácené a nekomentované odpovědi naleznete zde:
http://pillmann.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=430145&bk=42839

 A) Otázky kolem Ukrajiny, Krymu a Ruska, ve srovnání s Kosovem a severním Kyprem:

1) Budete po svém případném zvolení hlasovat v Senátu pro nebo proti ratifikaci Asociační dohody EU s Ukrajinou?

Úvod k dalším otázkám: česká politická scéna se v pohledu na aktuální Ukrajinu diametrálně liší. Jedni opakují stále, že RF neslýchaně porušila mezinárodní právo a  ukradla Ukrajině její území, druzí tvrdí, že Krym se vrátil k Rusku právem. Budu se ptát jinak:

2) Porušila Ruská federace Budapešťské memorandum ?

3) Pokud ano, udělala to RF jako první, nebo až poté, co jej porušily USA ?

4) Považujete za takové porušení přiznání V. Nulandové, že USA investovaly na Ukrajině 5 miliard dolarů "na rozvoj demokracie" ?

5) Podle české wiki: "Memorandum" - "V anglosaském prostředí se jako memorandum často označují i předběžné a nezávazné dohody, záměry do budoucnosti a podobně.

V diplomacii se užívá pro významná, i když právně nezávazná společná stanoviska státních představitelů, stručná shrnutí výsledků jednání, která pak slouží jako podklad k dalšímu jednání."

Otázka: Je Budapešťské memorandum závazné?

6) Který článek Charty OSN porušila Ruská federace na Ukrajině/Krymu, aniž by jej předtím USA předtím neporušily v Srbsku (resp. v "Svazové republice Jugoslávie")/Kosovu?

7)

a) Helsinský protokol (dnes KBSE)  Rusko na Ukrajině nesporně porušilo v kauze Krymu, fakticky, byť nikoliv formálně, i v Novorusku. Podle mě ale naprosto stejně porušily Helsinský protokol i USA/NATO na území Srbska v kauze Kosova, a to před ruským porušením. Helsinský protokol neumožňuje změnu hranic bez souhlasu všech dotčených států. Ukrajina zajisté nedala souhlas k odtržení Krymu. Ale kdy tedy dalo Srbsko souhlas k odtržení Kosova, pokud vůbec? Pokud nedalo, tak každý, kdo uznal nezávislé Kosovo, čili Kosovo mimo neporušitelné hranice Srbska, tak tím souhlasí s porušením Helsinského paktu dávno před Ruskem. Vidíte v této úvaze nějakou chybu? 

b) Kosovo svým referendem a odtržením od Srbska porušilo Helsinky, nebo nikoliv? Pokud ano - proč nebyly proti Kosovu vyhlášeny sankce?

c) Nebyl naopak uznáním Kosova mnoha signatářskými státy porušen helsinský protokol ještě více?

8) USA a NATO tehdy odůvodňovaly svůj zásah proti Srbsku porušování lidských práv Srbskem vůči Albáncům. Kde je ale uvedeno v Helsinském protokolu porušování lidských práv jako důvod k použití vojenského zásahu proti signatářskému státu a ke změně hranic? Zajisté lidská práva v Helsinském protokolu jsou uvedena, ale nikoliv jako casus belli zahájení spravedlivé války vůči signatářskému státu a důvod  změny hranic signatářského státu. Pokud se mýlím, citujte předmětné ustanovení.

9) Srovnejte míru násilí a lidských obětí při odtržení Kosova od Srbska s odtržením Krymu od Ukrajiny.

10) Porušování lidských práv prý více Miloševičovým režimem než UCK je ve světle nových faktů, např. o prodeji orgánů zajatých Srbů a o zavražděných svědcích v mezinárodních procesech proti kosovským albánským politikům včetně prezidenta a premiérů, pro mě naprosto nepřesvědčivé. Nehledě na stoletou historii porušování lidských práv více kosovskými Albánci, než Srby.

I kdyby: po odstranění Miloševičova režimu nic nebránilo vrátit Kosovo s autonomií pod Srbsko. Dnes má Srbsko status kandidáta na členství v Evropské unii, kdežto Kosovo postrádá základní atributy samostatného státu. Proč nebylo Kosovo, místo uznání jeho nezávislosti, vráceno po demokratizaci Srbska pod Srbsko? Jedině tak mohl být zachován Helsinský pakt a jedině tak by nebyl dán Rusku argument k připojení Krymu. Alespoň podle mého názoru. Kde v něm vidíte chybu?

11) Proč nebyly proti Rusku podniknuty nejprve diplomatické sankce a až poté ekonomické? Nebyli například odvoláni velvyslanci USA a zemí EU z Moskvy, alespoň o tom nevím. Přitom třeba americký velvyslanec byl z Budapešti odvolán již více než před rokem, na protest proti Orbánovi. Bez sankcí ekonomických. Z Moskvy byl odvolán pouze velvyslanec Ukrajiny a Kanady, alespoň o dalších nevím, nejsem ovšem diplomat ani politik, takže prosím o případné doplnění od Vašich poradců. Proč nebyla snížena úroveň diplomatických zastoupení v Moskvě?  Proč nebyly přerušeny diplomatické styky? Přitom na rozdíl od hospodářských sankcí, které musejí být v dobré víře a musejí být přiměřené, aby byly mezinárodněprávně přípustné, jsou retorze vždycky přípustné. Podle jakých kritérií se někdy udělí sankce jen diplomatické a nikoliv ekonomické a jindy naopak?

12) Pokud jste příznivcem sankcí proti Rusku nebo je aspoň tolerujete v rámci důležitější jednoty NATO a EU: jaký je konkrétní jasně kontrolovatelný cíl sankcí - zejména co se Krymu týče, do kdy jich má být dosaženo, a jaké  důsledky pro sebe vyvodíte, pokud v tomto časovém horizontu cíle dosaženo nebude a jak budete pak ze svého hradit ekonomické škody, které sankce a protisankce způsobí v ČR, na Ukrajině i v Rusku?

13) Kdo bude mít politický a ekonomický profit, pokud sankce zázračně zaberou, je zřejmé. Ale kdo ponese odpovědnost politickou i finanční, čili které osoby odejdou z politiky, které politické strany se samy sebekriticky rozpustí a kdo konkrétně zaplatí ČR naprosto zbytečné trvalé škody, po fotovoltaice další zcela zbytečnou ránu pro české podniky i občany, pokud sankce nebudou mít proklamovaný efekt? Nebo to bude jako vždy asymetrické: zisky budou soukromé nebo maloskupinové, ale ztráty zaplatí bezmocný daňový poplatník, který byl možná proti, ale každopádně nedostal v referendu šanci se vyjádřit?

14) Proč EU svými právními  nástroji a NATO svými vojáky nebojuje za lidská práva přednostně v Marseille a dalších četných městech EU, kde platí v některých čtvrtích již dnes právo šaríja, a nikoliv evropská listina základních práv a svobod? Na co se defétisticky a mnichovansky čeká? Když evidentně chybí dost vojáků, aby byla zjednána vláda práva v městech západní Evropy, čili  v členských státech EU a NATO, proč se plánují vojenská cvičení na Ukrajině, což není členský stát EU ani NATO?

15) Mnozí čeští politici, zejména z ODS, ale i jednotlivci z TOP 09 a KDU-ČSL vyjádřili pochybnosti o účinnosti sankcí, někteří se vyjádřili i v tom smyslu, že situace není černobílá, avšak ihned to doprovodili ujištěním, že nejdůležitější je jednota EU/NATO a podpora sankcí. Souhlasíte s tím, že tito politici se tím tedy sami přiznávají, že vyznávají tezi "mýlit se s EU/NATO je lepší, než mít pravdu proti EU/NATO" ?

Srovnejte prosím s tezí z 50. let: "Mýlit se se (s komunistickou) stranou je lepší, než mít pravdu proti straně".

16) Srovnejte prosím ultimativní podmínky z Rambouillet vůči Srbsku (zejména jejich vystupňování oproti původní verzi), s ultimátem  Rakouska-Uherska vůči Srbsku, a zhodnoťte prosím, kdo je tedy větší viník, resp. posuďte míru "spravedlivosti" války/útoku: zda R.-U. při zahájení I. WW nebo zda USA/NATO při zahájení svého útoku proti Srbsku.

17) Kauza Kypr: Turecko okupovalo severní Kypr v r. 1974. Helsinky sice ještě v okamžiku turecké invaze na Kypr nebyly podepsány, nicméně jak se mohl turecký podpis na Helsinském paktu objevit, když jej Turecko porušovalo v okamžiku jeho podpisu? Ledažeby USA a západní Evropa uznaly podpisem Helsinského paktu neměnnost hranice, vytvořené Tureckem na Kypru, což se ale nestalo.  Nevím, jak to přesně helsinský protokol stanovil s tou neměnností hranic, jestli k okamžiku podpisu nebo k okamžiku konce II.WW, nebo k jakému datu, ale v každém případě podle mě buď Turecko s Kyprem vůči Helsinkám neobstojí nebo neobstojí Západ s dosud trvajícími výhradami vůči rozdělení Kypru. Vidíte v této úvaze nějakou chybu?  A proč sankce nebyly vyhlášeny proti Turecku, ale jen proti severnímu Kypru?  Analogicky by sankce neměly být vyhlášeny proti Rusku, ale jen proti Krymu. Podle jakých kritérií tedy EU vymezuje území, vůči němuž se vyhlašují sankce ?

18) Haagské soudní rozhodnutí sice ospravedlňuje samostatnost Kosova, ale nebylo jednomyslné, leč pouze většinové 10:4, což nesvědčí o nezpochybnitelnosti, ale spíše o političnosti, a neopírá se o soulad s dosavadními právními závazky, ale o to, že ničemu v Chartě OSN ani v rezolucích VS OSN a RB OSN neodporuje, takže jej lze plně aplikovat i na Krym. Helsinským paktem se nezabývalo. Vidíte v této úvaze nějakou chybu?

19) Pokud je Budapešťské memorandum právně nezávazné, pokud Ruská federace Chartu OSN neporušila nebo ji porušila až po USA, a pokud Helsinský protokol porušily USA/NATO ještě před Ruskou federací, tak co tedy porušilo Rusko v mezinárodním právu hůře či dříve než USA, že muselo být vystavena sankcím?
20) Ve kterém státě, srovnatelném s Ruskem, dosud zabraly ekonomické sankce ve srovnatelné situaci?
21) Za jak dlouho by měly zabrat sankce proti Rusku, když podstatně tvrdší americké sankce proti podstatně slabší Kubě nezabraly ani za více než 50 let?

B) Otázky kolem referenda:

1) Podle Vašeho názoru na budoucí ústavní zákon o obecném referendu, který bude Senát projednávat: Kolik procent voličů by mělo minimálně podepsat petici, aby bylo povinně vyhlášeno celostátní referendum? 

2) Podle Vašeho názoru na budoucí ústavní zákon o obecném referendu, který bude Senát projednávat:  Kolik procent voličů se by se mělo  celostátního referenda zúčastnit, aby byl výsledek závazný?

3) Máte další kvantitativní omezující kritéria pro budoucí celostátní referendum?

4) Jaká kvalitativní omezení máte pro položenou otázku do budoucího celostátního referenda? (Například požadavek, aby byla předem schválena Ústavním soudem jako ústavně konformní. Nebo vynětí některých okruhů otázek vůbec z kompetence celostátního referenda.) Pokud máte jakákoliv kvalitativní omezení, zdůvodněte prosím krátce, proč kladete tvrdší podmínky pro přímou svrchovanou vůli voličů, než pro poslance a senátory, což jsou pouzí prostředníci svrchované vůle voličů.

5)

a) Místo odpovědí na otázky 1. až 4. postačí, když napíšete, kterému státu na světě by se ČR měla blížit v požadavcích na celostátní referendum?

b) Pokud to není Švýcarsko, ať už explicitně či v důsledcích odpovědí 1. až 4., zdůvodněte prosím, proč.

6) Souhlasíte s dosud platnými omezujícími kritérii místních a krajských referend?

7) Pokud souhlasíte s jakýmkoliv kvantitativním omezením místních a krajských referend i referend celostátních, s výjimkou petic, tak zdůvodněte prosím krátce, proč podobná omezení neplatí i pro volby do Senátu.

8) Ve třech případech v minulosti poklesla účast v druhém kole dokonce pod 10%. Proč by takové volby měly být platné, když místní a krajské referendum je nezávazné až do mnohem vyšší účasti?