S bruselistickými recepty proti kriminalitě Romů je to ještě horší, než jsem psal ve svém posledním blogu. Čili jsou ještě horší, než špatné. Zapomněl jsem totiž na jednu veledůležitou věc. Na náklady.
Bruselistické recepty pro Romy jsou příšerně drahé. Kdyby se tyto finanční prostředky, které odplývají na kontraproduktivní pozitivní diskriminaci, granty, dotace a subvence pro spousty romských, začleňovacích a propagandistických spolků, které zneužívají dobré jméno "neziskovek", nechaly ve státní pokladně a místo toho se použily na něco rozumného, mohly by přinést skutečný efekt nejen pro voliče ČSSD, ale dokonce i pro Romy. Čili lepší by bylo nedělat nic, než peníze vyhazovat oknem.
Tím, že peníze házejí do bezedné studny, nepomůžou Sobotka s Dienstbierem ničemu. Pokud to doprovázejí rušením stranických buněk ČSSD, aniž by jasně řekli, jakou jinou koalici měla ČSSD v Duchcově uzavřít, stávají se salónními lumpenkavárenskými politiky. Něco jako byla ta část předválečné levicové inteligence, zvaná "salónní komunisté". I ti mudrovali po intelektuálních salónech a kavárnách, jak pomoci strádajícímu pracujícímu lidu, ale měli pro něj jen revoluční proklamace z Moskvy. Dnes nabízejí salónní levičáci, odtržení od reálného života ještě více, než byli prvorepublikoví salónní komunisté, jen recepty z Bruselu. A ty fungují snad ještě hůře.
Za případný budoucí celostátní vzestup DSSS nebo jiných protestních stran tak ponese zodpovědnost současné vedení ČSSD a jeho pštrosí politika.
