Zázraky se dějí. Ve Španělsku svítí slunce i v noci, v Itálii mají osmdesátileté krávy. To je panečku potom produktivita!
Ve Španělsku svítí slunce solárním elektrárnám i v noci (a berou tam za to dotace).
Italským zemědělcům dávají mléko osmdesátileté krávy (a berou tam za to dotace).
Malá kontrolní otázka: Mohlo by se něco takového stát v systému bez dotací, kde by každý zacházel se svými vlastními penězi (nebo s půjčenými penězi ze soukromého sektoru, tedy s penězi konkrétního vlastníka)? Kde by každý produkoval to, o co je zájem, co se vyplatí? Aha?
Máme tady socialismus. To je systém, kde lidé dostávají dotace za to, co produkuji a dostávají dokonce i dotace za to, co neprodukují. A to se vyplatí! To je systém centrálního řízení a plánování společnosti. To je systém obrovského přerozdělování. Komunisté chtěli poroučet větru dešti (tedy pouze počasí - byli skromní), evropští socialisté jsou ambicióznější: chtějí poroučet podnebí. Samozřejmě že je to jen divadýlko. Úkolem je odrbat daňového poplatníka ve jménu něčeho. Čehokoli. Čeho, to není důležité. Teď je to třeba environmentalismus. Takže si připlaťte za energie, plaťte uhlíkovou daň.
Budování socialismu nikdy nefungovalo. Nikdy to dobře nedopadlo. Nefunguje to ani teď v Evropském svazu. Nevím, proč to pořád zkoušíme.
Zkusme pro změnu něco jiného. Co třeba kapitalismus? A byla by to velká změna. Přímo revoluční.
