"Nejvýznačnějším rysem intelektuálních dějin v posledních sto letech je boj proti ekonomii. Obhájci státní všemoci se nepouštěli do žádné diskuse o věcných problémech. Uráželi ekonomy, podezírali je z nekalých motivů, zesměšňovali je a proklínali..
Ve většině zemí evropského kontinentu jsou univerzity řízeny státem. Podléhají dozoru ministerstva školství, případně ministerstva vzdělávání, stejně jako je policejní stráž podřízena vedoucímu policejního oddělení. Docenti jsou zaměstnanci státu, tak jako jimi jsou pořádkoví policisté a celníci..
Vláda předstírá, že je obdařena mystickou mocí rozdávat z bezedného koše hojnosti.. Pravda je, že vláda nemůže dát nikomu nic, co by někomu jinému nevzala. Žádná subvence není nikdy placena vládou z jejích vlastních prostředků. Stát poskytuje subvence vždy na úkor daňových poplatníků. Inflace a zadlužování – dnes upřednostňované metody státní štědrosti – na množství použitelných zdrojů nepřidají.. V dlouhém období přivádějí taková opatření vždy stav, který je – z hlediska vlády – méně uspokojivý než předchozí stav, který hodlala změnit..
Podrobné zkoumání takové politiky z hlediska ekonomické teorie musí nutně prokázat její bezvýslednost. Z tohoto důvodu je ekonomie byrokraty tabuizována..
Po smrti starých profesorů, kteří získali svá místa na katedrách v krátkém období rozkvětu německého liberalismu, bylo nemožné se na říšských univerzitách cokoliv o ekonomii dovědět.. Vše, co studenti sociálních věd od svých učitelů získali, bylo, že ekonomie je špatná věda.. Absolventi opouštěli univerzity jako přesvědčení stoupenci totalitarismu, buď nacionalistické varianty, nebo marxistického typu..
Evropský totalitarismus je výsledkem mocnějšího postavení byrokracie v oblasti výchovy a vzdělávání. Univerzity dláždily diktátorům cestu." Ludwig von Mises: Byrokracie, 1944
