Kriticky se vyjadřovat na adresu libertariánů případně ultralibertariánů ještě nebudí nějakou větší pozornost. Kriticky se pouštět do liberálů už by ale vypadalo fakt blbě.
Liberálové jsou moc velká množina. Vytvořte nějakou jakoby malou skupinu, ze které pak můžete udělat terč, do kterého se dobře trefuje.
Proto je tak oblíbená nálepka libertariánů a ultralibertariánů.
Kdo to jsou ti libertariáni? „Libertariáni“ případně „ultralibertariáni“ jsou v podstatě liberálové.
Úryvek z rozhovoru s Josefem Šímou, který je v Česku jedním z nejvýznamnějších zastánců liberalismu:
„Pravda je však taká, že liberalizmom sa dnes oháňa naozaj kdekto. Preto sa mnohí skutoční liberáli už radšej ani liberálmi nenazývajú. V Spojených štátoch to vyriešili zavedením pojmu libertarianizmus, libertarián. Ako k tejto pojmovej dileme pristupujete vy?
Osobně bych za liberalismus bojoval do posledního dechu. Socialisti a státní přisluhovači nás každodenně okrádají o majetek, zdaňují naše příjmy, veškeré transakce, vystavují naše děti státní propagandě, zneužívají nás a nutí k nucené práci, ať již pro armádu, statistický nebo daňový úřad. Nedaří se nám ubránit se. Ale na poli myšlenek bychom přes všechny překážky, jež vytváří státní školský systém, snad prohrát nemuseli. Jestli si neuchráníme název vlastní doktríny, pak už si neubráníme nikdy nic.“ [1]
A co kapitalismus? Je utopický (ve smyslu „nerealistický“)? Lze nějaký „vysněný“ systém označit za utopický (nerealistický) kapitalismus? Který by nemohl fungovat a proto je „utopický“? Od kterého jsme dnes tak vzdáleni a proto je „utopický“?
A co současný etatistický, socialistický, korporativistický systém? Jak skvěle funguje? Není náhodou právě ten utopický? Nežijeme právě teď v utopistickém, nerealistickém systému? V systému, který se pokouší ignorovat realitu? Liberálové, ekonomové, zastánci rakouské ekonomické školy, zastánci kapitalismu počítají s lidskou přirozeností a kapitalismus, tedy svobodné tržní prostředí, je přirozený systém, ve kterém lidé přirozeně sledují své vlastní zájmy.
Všechny socialismy vždy ztroskotaly, protože nepočítaly s lidskou přirozeností, s přirozenými lidskými vlastnostmi, s přirozeným lidským chováním a kvůli nemožnosti ekonomické kalkulace a nefunkčnosti cenového systému. [2] Touto dobou také ztroskotává socialismus někde ve Venezuele. Sedí tam na ropě a nemají chudáci co jíst.
Zastánci různých socialismů pořád nemohou přiznat utopičnost socialismu. Podle nich byl systém dobrý, ale vždycky byla chyba v lidech. A když se dnes znovu a znovu provalí další korupční skandál, další dotační skandál ROP („regionální operační program“), nepřiznají, že je to systémový problém, systémová chyba. Zase je to podle nich chyba v lidech a dotační systém je v pořádku!
Kapitalismus, včetně toho „utopického“ je jediný systém, který může fungovat, protože to je systém, který bere člověka takového, jaký je. Čím víc se postupně bude společenský systém blížit k ideálnímu kapitalismu, tím bude životaschopnější. Realistický přístup, řekněme populární floskulí „umírněný“, potom je v současné situaci drobnými, přijatelnými a reálně prosaditelnými kroky směřovat ke svobodnější společnosti, ke společnosti svobodných občanů. Přístup, který dává větší smysl, než se věnovat nekonečným teoretickým debatám a výpadům proti libertarianismu a ultralibertariánům.
[1] celý rozhovor zde: http://www.konzervativizmus.sk/article.php?1191
[2] http://www.mises.cz/literatura/ekonomicke-nepravidelniky-25-kapitola-viii-ludwig-von-mises-88.aspx
