Proč se máme dobře?

Většina lidské historie je historií chudoby a hladovění. Proč se dnes máme dobře? (Teď tedy zrovna nemám na mysli žití na dluh. Na dluh se žije fajn.) Je to snad díky diktatuře? Nebo je to díky svobodě? Je to díky komunismu? Je to díky socialismu? Nebo je to díky kapitalismu?

Je to díky centrálnímu řízení a plánování společnosti a ekonomiky? Nebo je to díky svobodnému jednání milionů jednotlivců, kdy každý jednotlivec se snaží dosáhnout svých vlastních cílů?
Je to díky kolektivismu? Nebo je to díky individualismu?
Je to díky snaze usilovat o veřejné, společenské (nejlépe globální) blaho? Nebo je to díky snaze jednotlivce, aby se on měl dobře? (Představte si, že lid se skládá z jednotlivců..)
Je to díky absenci jakýchkoli pravidel, nebo je to díky vládě práva? Nebo je to díky vládě lidu?
Proč je tato otázka důležitá? Lidská historie není nepřetržitou cestou ke světlejším a lepším zítřkům. Pokud se dnes máme dobře, není to naprostá záruka toho, že se v budoucnu budeme mít líp. Na uvědomění si toho, PROČ se máme dobře, bude záviset to, jaká bude naše budoucnost.