První obecní bydlení part 2

Srovnat to se stejnou prospěšností jako starost o obecní studnu a

nebo o sjízdnost obecní cesty a na toto všechno vybere peníz (dnes daně)

od každého a aby to bylo spravedlivé tak v podobě části nově nabytých

statků (tedy % z příjmu). Vše z toho je spravedlivé jen do okamžiku, kdy se na využívání obecného majetku podílejí všichni v poměru jaký mají příjem. Jak víme, obecný průběh růstové křivky není přímka, ale křivka zprvu prudce stoupající a později jen zvolna se přibližující k teoretickému maximu. Tedy pro začínající podnikání je typický velký růst příjmů (při nízkém kapitálu) a později při vysokém kapitálu nízký růst příjmů. Tudíž bohatému sedlákovi slouží za nepoměrně menší peníz společný pasáček, než začínajícímu sedláčkovi, který právě koupil kravičku. Navíc smísením peněz v obecní pokladně připlácí na obecního pasáčky i švec, který sice nemá co pást, ale potřebuje udržovanou cestu, kterou pravidelně chodí prodávat na trh svou obuv. Jediný kdo vydělává je "zastupující" sedlák

První obecní bydlení

Pokud to vezmu z historie prvním obecním bydlením byla obecní pastouška, ve které bydlel pastýř, který pro občany obce pásl. Pravděpodobně nejprve se na funkčnost pasáka skládali ti co jim pásl tak, že mu dávali jídlo a oblečení, zprvu podle toho kolik kdo uznal za správné. Později, jak přibývalo nerovnosti v obci bylo jasné, že ten kdo měl 7 krav nepřispíval 7x více jak ten kdo měl krávu jednu. Z ekonomického hlediska ano náklady na pasení 7-mi krav nejsou nutně 7x vyšší jak náklady na pasení 1 krávy). Bohužel obec potřebuje pro správu společných záležitostí někoho šikovného, je logické, že "pro správu věcí veřejných" pověřili členové obce (občané) toho, který projevil svou šikovnost a nashromáždil v obdobných podmínkách nejvíce hmotných statků. Pak už bylo jen otázkou času a politické výřečnosti, aby tento "pouhý člověk" zastupující občany (tedy zastupitel) vymyslel a prosadil jako obecně prospěšné ze společných peněz, které obec má platit našeho milého pasáčka i s jeho bydlením

jenom drobnost...

silnice a chodníky nejsou podle té klasické definice veřejnými statky, tj. neexistuje u nich nevylučitelnost a nerivalita ve spotřebě. nevím, jak definujete veřejné statky vy, ale pozor, aby to nebyla definice zavádějící. ta klasická definice má svůj význam -- takto definované veřejné statky nemůže samostatně nabízet soukromý sektor, narozdíl od silnic a chodníků.

Jak: "Stále není dokončena privatizace bytů"?

Ona je povinná. Budou se privatizovat i domy, které obci patří století? Obec vždy měla obecní byty. Pane, neblbněte.

Jste dost radikální

Vždycky bude část lidí, kteří prostě na bydlení nemají. Proto už za Rakouska-Uherska existovaly v každé vsi a obci obecní chudobince. Takže podle vás bylo vlastně staré Rakousko zbytečně moc sociální stát.

Re: Jste dost radikální

kvůli tomu přece není potřeba deformovat trh. někdy zůstávám stát s otevřenou pusou nad neschopností některých lidí spojit si dohromady určité souvislosti. spousta lidí třeba nemá na jídlo. znamená to, že stát by měl zakládat pekárny, jatka či supermarkety? ne, docházelo by zcela zbytečně, tak jako je tomu v případě obecních bytů, k likvidaci vzácných zdrojů v ekonomice, protože stát hospodařit nedokáže, a to ani teoreticky. mnohem efektivnější řešení je samozřejmě to, které existuje dnes, tj. stát chudým vyplatí peníze a ti si nakoupí jídlo sami. proč by to tak nemohlo fungovat i v oblasti bydlení, zdravotnictví, školství, zajištění na stáří apod.? záleží jenom na velikosti dávek. pokud přestane stát podnikat, bude mít více peněz na rozdávání chudým a ekonomice by odchod státu ze služeb neuvěřitelně prospěl.