Patří vaše dítě státu?

Vyjednavači o koalici si notují. Shodli se na povinné školce i zrušení poplatků. Povinná školka je nepřijatelný zásah do rodinného života. Pokud rodiče nechtějí dát své dítě do školky, měli by mít tu možnost a stát by se neměl snažit institucionalizovat výchovu nebo výuku dítěte v rodině před nástupem do základní školy.

Diktátoři neustále vymýšlejí, jak by vám ještě mohli diktovat váš život. Teď řeknou "nebojte se, je to jen jeden rok před školou". Tak to ale začíná. Nakonec budou brát děti matkám po porodu, nebo bude povinná školka třeba od tří let. Etatisti (státisti) vám tímto vzkazují: vaše dítě patří státu.

To, že vám někteří politici chtějí vychovávat nebo vyučovat vaše dítě od pěti let, je důsledek povinné školní docházky a státního vzdělávacího systému. Nechte někde ostrůvek etatismu, a ten se pak bude už jenom rozrůstat. (Připusťte existenci jediného kanálu státní televize, a časem jich budete mít pět nebo šest.) Můžete se bránit, můžete držet hranice, aby se dále neposouvaly, ale etatisté vyhráli už tím, že jste připustili existenci tohoto ostrůvku. Už můžou jenom získat, můžou rozšiřovat své území. Etatisté svůj úspěch korunovali znevýhodněním soukromých škol oproti státním. Jakýmkoli úvahám, co dál se vzdělávacím systémem, by mělo předcházet narovnání podmínek škol bez ohledu na jejich vlastníka. Rodiče a jejich dítě by měli mít dobrou možnost uniknout státnímu vzdělávacímu systému. Státní vzdělávací systém by měl být vystaven konkurenci ze strany soukromých škol za spravedlivých podmínek.

„Socialismus, podobně jako starodávné myšlenky, ze kterých pramení, zaměňuje vládu se společností. A tak pokaždé když kritizujeme určitou vládní aktivitu, socialisté dojdou k závěru, že odmítáme onu aktivitu jako takovou. Nesouhlasíme se vzděláváním, které poskytuje stát. Socialisté potom tvrdí, že jsme proti jakémukoliv vzdělávání. Nesouhlasíme se státním náboženstvím. Socialisté potom tvrdí, že nechceme vůbec žádné náboženství. Jsme proti státem vynucené rovnosti. Socialisté potom tvrdí, že jsme proti jakékoli rovnosti. A tak dále a tak dále. Je to totéž, jako kdyby nás socialisté obvinili, že nesouhlasíme s tím, aby lidé jedli, protože nesouhlasíme s pěstováním obilí, které by zajišťoval stát.“ – Frédéric Bastiat, Zákon