Má kraj zachránit lokálku XY?

Zastánci záchrany tratě tvrdí, že o tuto trať mají zájem nákladní dopravci i provozovatel víkendové a sváteční turistické dopravy.

Pokud o tuto trať mají zájem nákladní dopravci a pokud má nějaký dopravce zájem o víkendové a sváteční turistické jízdy na vlastní obchodní riziko, potom snad není důvod pro rušení trati a lze hledat cesty pro její udržení.

Kraje svými aktivitami nesmí deformovat tržní prostředí. Kraje by např. neměly provozovat nebo financovat ani nemocnice, ani autobusy, ani vlaky. Tzv. dopravní obslužnost by měla být ponechána volné soutěži konkurujících si dopravců.

Zatím se nám něco takového asi nepodaří prosadit, protože tento názor tvoří jen malou menšinu. Ale pokud si kraj například objednává spoje, cestou k efektivitě by mohlo být například to, že by kraj místo objednání a zaplacení spoje doplácel příspěvek na jízdenku. Kraj by si neobjednával počet spojů, počet kilometrů. Dopravci by si mohli upravit počet spojů, aby optimalizovali obsazenost (poměr nákladů a výnosů) a často místo cestujících nevozili jen vzduch, jak se to často děje v současné době. Mohlo by to umožnit snižovat podíl dotací a tím by se omezilo plýtvání penězi daňových poplatníků a o něco méně by se pokřivovalo tržní prostředí.

Nebudeme mít prosperitu a růst bohatství, když budeme dotovat věci, které se nevyplatí. Že se něco nevyplatí, znamená, že výstup nějakého podnikání má menší hodnotu než vstup. Znamená to, že si výsledného efektu (produktu) lidé cení méně, než hodnotu vstupů, hodnotu zdrojů, které byly do příslušné činnosti vloženy. Žijeme ve světě omezených, vzácných zdrojů. Dotovat věci, které se nevyplatí, znamená chudnout.

Pokud někdo tvrdí, že bez politického centrálního řízení „by to nemohlo fungovat“, znamená to v podstatě přesvědčení, že centrální politické řízení je lepší než decentralizovaný svobodný trh. Znamenalo by to přesvědčení, že socialismus je lepší a lépe fungující než kapitalismus. Opravdu si to někdo myslí, že se budeme mít lépe v socialismu?