Implicitní vyhrožování smrtí je každodenní realitou

Další a další vládní agrese proti svobodnému lidskému jednání (tzv. regulace) přicházejí vždy pod nějakou ušlechtilou záminkou, vždy pro nějaké dobro.

„Žádná z totalit 20. století netvrdila, že existuje, aby páchala zlo: vždy měla agendu páchání dobra.“ – cover72

Častým argumentem zastánců vládní agrese proti svobodnému lidskému jednání je něco v tom smyslu, že je něco neetické, nehodné vyspělé společnosti (bez hlubšího přemýšlení o tom co je etické a proč a v čem spočívá ona vyspělost) a tak podobně a proto to musí stát nějak zregulovat, často zakázat.

Je neetické a nehodné člověka žijícího ve vyspělé civilizované společnosti (skládající se ze svobodných jednotlivců) pomocí státu násilím donutit ostatní lidi, aby žili svůj život tak, jak si někdo jiný představuje. Civilizovanost spočívá v respektování svobody ostatních, respektování jejich práv, jako je právo na život a další vlastnická práva. Respektovat ostatní lidi jako lidi, kteří mají svou vlastní hlavu, svou vlastní vůli a kteří mají právo se rozhodovat a jednat podle svého vlastního rozhodnutí. Je to jediný možný způsob mírového soužití a vede k bohatství a prosperitě.

Stát a vláda jinak než násilím svá rozhodnutí neprosazuje. On to stát v podstatě říká v každém zákoně, po textu „co a jak“ vždy následuje „nebo“. Máte svou představu odlišnou od té vládní, jakým způsobem nakládat se svým životem a se svým majetkem? Nechováte se tak, jak si vláda představuje? Dostanete pokutu nebo vás odsoudí do vězení. Budete dál bránit právo na svůj život a právo na svůj majetek? Nezaplatíte a podobně? Pošlou na vás exekutora. Budete se bránit dál? Pošlou na vás komando. Budete se bránit dál? Dojde k přestřelce, kterou prohrajete. Vzhledem k drtivé mocenské převaze státu nad jednotlivcem nezbývá člověku obvykle nic jiného, než se podrobit. Pokud by bránil svá práva proti vládní nespravedlnosti důsledně, v konečném důsledku aktivní odpor znamená smrt.

Všichni ti milí, citliví, starostliví lidé toužící konat dobro by si měli uvědomit, že svým aktivismem požadujícím po státu a po politicích, aby opět o něco zkrátili lidskou svobodu (zregulovali další část lidského života), v podstatě říkají ostatním lidem: budete jednat tak, jak chceme my, nebo vás zabijeme.