Děkujeme za pochopení.
J27a33r68a 18R22a11n37k
Neco malo si pamatuji, ale zrejme jsme byli na nejake zvlastni cerne listine, protoze se maminka v 48. pokousela o prekroceni zapadni hranice, jeji bratr na ni cekal v Norimberku, bohuzel se ji to nepovedlo, tak mela asi "tucny" rejstrik. Od babicky vim, ze stryc uz byl rok v Australii, kdyz se dozvdel, ze sestra je zavrena. Pak jsme ho konecne videli v 68. ve Svycarsku
J44o67s16e12f 38L10e19i28n20e77r
Nejhorší na totalitě bylo to věčné ponižování. Dík za článek.
P79e64t34r 69K66e38i65s88l83e46r
Jo jo, to byly časy ... mladí tomu, co se dělo, odmítají věřit (ani se jim nedivím - já bych tomu nevěřil také), nejhorší ale je, že mnozí pamětníci odmítají přiznat, že tomu tak bylo... Když si vzpomenu na to, že jsem přišel na 3 měsíce o prémie, protože jsem po noční směně nešel do prvomájového průvodu a tím jsem s největší pravděpodobností ohrozil rozkvět socialistické společnosti, tak se mi ještě dnes otevírá kudla v kapse...
J51o51s42e28f 17P60o64t77r
Přesně tak to bývalo.
Mě prověřovat tajemník OV KSČ. Tlustou rukou ťukal do mé asi 15 cm vysoké složky zpráv od StB se slovy "víme o vás všechno, soudruhu". Co myslíte, že tam bylo v té 15 cm vysoké složce ? Většinou záznamy o mojí návštěvě kostela.
Jenže tenkrát už jim lezlo tlusté do tenkého a tak jsem se tím vedoucím provozu stal.
P19e45t81r 35K91e27i35s79l57e65r
"víme o vás všechno, soudruhu"-tak nějak to bylo. Nezapomenu na můj první zážitek s volbami... Bylo mi čerstvých 18 a mně čekaly mé první volby... Však si mnozí pamatují, jak do nás v občance hustili, že volby jsou veřejné, demokratické, a na konci bylo, že i tajné. Krátce přede dnem D jsem byl svědkem, jak můj otec se spolu se soudem baví na téma: "jak je možné, že tu .... dali na kandidátku".... Přišel jsem k volbám, předseda komise mě přivítal a také poučil, že na volebním lístku jsou dvě jména s tím, že pokud volební lístek hodím do urny tak jak je, tak hlas získává osoba uvedená na 1.místě... Podíval jsem se na volební lístek a na 2. místě bylo jméno paní, o které se můj otec bavil se sousedem. V tu chvíli na mne dolehla tíha mého rozhodnutí. K údivu všech (i mých rodičů) jsem šel za plentu a zcela zbytečně jsem škrtl jméno té paní (přece taková .... tam nemá co dělat, že?) a lístek jsem vhodil do urny. Asi za měsíc pro mne do třídy přišel jeden z profesorů a že mám s ním jít do ředitelny. Po cestě vyzvídal, co jsem proboha u voleb vyváděl... Tak jsem mu vše po pravdě pověděl - jen jsem vynechal to o tom vyslechnutém rozhovoru. Profesor obrátil oči v sloup a řekl něco o mé blbosti. V ředitelně na mne čekali mimo jiné i dva důležití pánové a opět jsem byl dotázán, co jsem prováděl během voleb - zopakoval jsem to, co jsem řekl profesorovi, pak mě poslali za dveře. Po nějaké době mi profesor přišel říci, že je to v pořádku a že můžu jít. Teprve po roce 1990 jsem se dozvěděl, že se i na průmyslovce našla "dobrá duše", která chtěla mé vyloučení ze školy a také jsem se dozvěděl, proč jsem nebyl přijat na VŠ... do té doby jsem si myslel, že jsem nezvládl přijímačky... a někdy v roce 1995 jsem se dozvěděl i jméno dotyčné osoby, která to vše spustila... Nikdy jsem o tomto člověku neslyšel, s největší pravděpodobností jsem se s ním, kromě dotyčných voleb, nesetkal a přesto si táto lidská svině neodpustila možnost zasáhnout do lidského života...
- Počet článků 284
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2368x