Děkujeme za pochopení.
J98a92r70a 78R33a87n66k
Neco malo si pamatuji, ale zrejme jsme byli na nejake zvlastni cerne listine, protoze se maminka v 48. pokousela o prekroceni zapadni hranice, jeji bratr na ni cekal v Norimberku, bohuzel se ji to nepovedlo, tak mela asi "tucny" rejstrik. Od babicky vim, ze stryc uz byl rok v Australii, kdyz se dozvdel, ze sestra je zavrena. Pak jsme ho konecne videli v 68. ve Svycarsku
J44o61s45e51f 35L79e17i54n48e66r
Nejhorší na totalitě bylo to věčné ponižování. Dík za článek.
P43e63t27r 96K10e50i63s58l44e52r
Jo jo, to byly časy ... mladí tomu, co se dělo, odmítají věřit (ani se jim nedivím - já bych tomu nevěřil také), nejhorší ale je, že mnozí pamětníci odmítají přiznat, že tomu tak bylo... Když si vzpomenu na to, že jsem přišel na 3 měsíce o prémie, protože jsem po noční směně nešel do prvomájového průvodu a tím jsem s největší pravděpodobností ohrozil rozkvět socialistické společnosti, tak se mi ještě dnes otevírá kudla v kapse...
J30o97s72e30f 67P65o41t47r
Přesně tak to bývalo.
Mě prověřovat tajemník OV KSČ. Tlustou rukou ťukal do mé asi 15 cm vysoké složky zpráv od StB se slovy "víme o vás všechno, soudruhu". Co myslíte, že tam bylo v té 15 cm vysoké složce ? Většinou záznamy o mojí návštěvě kostela.
Jenže tenkrát už jim lezlo tlusté do tenkého a tak jsem se tím vedoucím provozu stal.
P86e20t42r 21K67e18i97s33l92e72r
"víme o vás všechno, soudruhu"-tak nějak to bylo. Nezapomenu na můj první zážitek s volbami... Bylo mi čerstvých 18 a mně čekaly mé první volby... Však si mnozí pamatují, jak do nás v občance hustili, že volby jsou veřejné, demokratické, a na konci bylo, že i tajné. Krátce přede dnem D jsem byl svědkem, jak můj otec se spolu se soudem baví na téma: "jak je možné, že tu .... dali na kandidátku".... Přišel jsem k volbám, předseda komise mě přivítal a také poučil, že na volebním lístku jsou dvě jména s tím, že pokud volební lístek hodím do urny tak jak je, tak hlas získává osoba uvedená na 1.místě... Podíval jsem se na volební lístek a na 2. místě bylo jméno paní, o které se můj otec bavil se sousedem. V tu chvíli na mne dolehla tíha mého rozhodnutí. K údivu všech (i mých rodičů) jsem šel za plentu a zcela zbytečně jsem škrtl jméno té paní (přece taková .... tam nemá co dělat, že?) a lístek jsem vhodil do urny. Asi za měsíc pro mne do třídy přišel jeden z profesorů a že mám s ním jít do ředitelny. Po cestě vyzvídal, co jsem proboha u voleb vyváděl... Tak jsem mu vše po pravdě pověděl - jen jsem vynechal to o tom vyslechnutém rozhovoru. Profesor obrátil oči v sloup a řekl něco o mé blbosti. V ředitelně na mne čekali mimo jiné i dva důležití pánové a opět jsem byl dotázán, co jsem prováděl během voleb - zopakoval jsem to, co jsem řekl profesorovi, pak mě poslali za dveře. Po nějaké době mi profesor přišel říci, že je to v pořádku a že můžu jít. Teprve po roce 1990 jsem se dozvěděl, že se i na průmyslovce našla "dobrá duše", která chtěla mé vyloučení ze školy a také jsem se dozvěděl, proč jsem nebyl přijat na VŠ... do té doby jsem si myslel, že jsem nezvládl přijímačky... a někdy v roce 1995 jsem se dozvěděl i jméno dotyčné osoby, která to vše spustila... Nikdy jsem o tomto člověku neslyšel, s největší pravděpodobností jsem se s ním, kromě dotyčných voleb, nesetkal a přesto si táto lidská svině neodpustila možnost zasáhnout do lidského života...
- Počet článků 284
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2368x