Skupinky výhružně, ale občas i směšně působících mužů ozbrojené pepřovými spreji a teleskopickými obušky hlídkují čím dál častěji v ulicích českých měst. Chrání nás před uprchlíky, nebo zastrašují názorové odpůrce?
Ódinovi vojáci, Sušický vlčák, Strážci Lounska, Vozová hradba, ale také Tři veteráni, Švejkovi Plzeňáci nebo dokonce Vepři boubelatí. Tak pojmenovali svoje „družiny“ lidé, kteří se snaží využít nervózní atmosféry a vzít spravedlnost do vlastních rukou. Podle jejich slovníku je ale spravedlnost zatraceně černobílá záležitost, navíc není pro každého, ale jen pro někoho. A kdo si myslí a říká něco jiného, než oni, je pro ně rovnou nepřítelem a zrádcem národa, kterému by nejraději nastříkali pepř ze svých sprejů přímo do očí.
Ačkoli se na webových stránkách jednotlivých skupin domobrany květnatě píše o lásce k vlasti, morální povinnosti ji bránit před muslimskými uprchlíky, vystoupení z NATO, případně o střílení v Poslanecké sněmovně nebo Strakově akademii, většinu členů rychle se ozbrojujících skupin spojuje ideologie krajní pravice a rasizmus. Česká média s oblibou píší, že české domobrany jsou příznivci tvrdého politického stylu ruského prezidenta Vladimíra Putina, nebo dokonce rozvíjejí odvážné teorie o tom, že Kreml přímo pomáhá podobná uskupení organizovat a financovat, aby rozdělil Evropu. Tím se ovšem spíše než postihnout skutečnou realitu blíží naplnění požadavku svých vydavatelů házet na Rusko a na východ vůbec co největší mediální špínu.
Když zrovna nehlídkují v ulicích, necvičí na střelnici nebo nespí v posteli, zabývají se ochránci české země rozdmýcháváním paniky a nenávisti vůči muslimským uprchlíkům a jejich českým pomocníkům. Vytvářet dojem, že se blíží davy barbarů a s nimi apokalypsa je pro ně životně důležité, protože ve společnosti, která se nebojí, by pro ně a jejich vlastenecky xenofobní koníčky logicky nebylo místo.
